Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mr भूतकाळ ३

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

८३ [त्र्याऐंशी]

83 [Tryā'ainśī]

भूतकाळ ३

bhūtakāḷa 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
telefonovat टेल-फोन कर-े टे___ क__ ट-ल-फ-न क-ण- ------------ टेलिफोन करणे 0
b-ū---ā-a 3 b________ 3 b-ū-a-ā-a 3 ----------- bhūtakāḷa 3
Telefonoval jsem. म-----िफोन ----. मी टे___ के__ म- ट-ल-फ-न क-ल-. ---------------- मी टेलिफोन केला. 0
b-ū-a--ḷa-3 b________ 3 b-ū-a-ā-a 3 ----------- bhūtakāḷa 3
Celou dobu jsem telefonoval. म---ंप-र्--व-- -----ो-व- ब-लत-ह-तो. / -ो-े. मी सं___ वे_ टे_____ बो__ हो__ / हो__ म- स-प-र-ण व-ळ ट-ल-फ-न-र ब-ल- ह-त-. / ह-त-. ------------------------------------------- मी संपूर्ण वेळ टेलिफोनवर बोलत होतो. / होते. 0
ṭē--phō-- k----ē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
ptát se व---रणे वि___ व-च-र-े ------- विचारणे 0
ṭ--i-hōna -ara-ē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
Zeptal jsem se. मी --च-र--. मी वि____ म- व-च-र-े- ----------- मी विचारले. 0
ṭē-i--ōna---r-ṇē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
Vždy jsem se ptal. म---ेह-म----ि-----आ-ो. मी ने___ वि___ आ__ म- न-ह-म-च व-च-र- आ-ो- ---------------------- मी नेहेमीच विचारत आलो. 0
mī-ṭ--iph--a ----. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
vyprávět न-वे-न-क-णे नि___ क__ न-व-द- क-ण- ----------- निवेदन करणे 0
m--ṭ----h-n--kēl-. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
Vyprávěl jsem. म- न--ेदन----े. मी नि___ के__ म- न-व-द- क-ल-. --------------- मी निवेदन केले. 0
m- ---iphō-- kē-ā. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
Vyprávěl jsem celou příhodu. मी-----ण--हाण- -------क-ली. मी पू__ क__ नि___ के__ म- प-र-ण क-ा-ी न-व-द- क-ल-. --------------------------- मी पूर्ण कहाणी निवेदन केली. 0
M--sa-pūrṇ- v----ṭēli-h-n-va----ōlat--h---- - -ō-ē. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
učit se शि-ण- - अभ---- क--े शि__ / अ___ क__ श-क-े / अ-्-ा- क-ण- ------------------- शिकणे / अभ्यास करणे 0
M---a-p-rṇ--vē---ṭē--p-ōna--r--bōla-a hōt-- - --t-. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
Učil jsem se. म- शि-ले- / शिक--. मी शि___ / शि___ म- श-क-े- / श-क-ो- ------------------ मी शिकले. / शिकलो. 0
Mī ---pūr-a-vē-a-ṭēli-h-navara------- hō--- ----t-. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
Učil jsem se celý večer. म---ंपूर-- -ं---ा--ळभ--अभ-य-स-के-ा. मी सं___ सं______ अ___ के__ म- स-प-र-ण स-ध-य-क-ळ-र अ-्-ा- क-ल-. ----------------------------------- मी संपूर्ण संध्याकाळभर अभ्यास केला. 0
Vi--raṇē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
pracovat काम --णे का_ क__ क-म क-ण- -------- काम करणे 0
V-cāra-ē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
Pracoval jsem. मी-क-- केल-. मी का_ के__ म- क-म क-ल-. ------------ मी काम केले. 0
V-cāraṇē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
Pracoval jsem celý den. मी-पूर-ण द--- का--केल-. मी पू__ दि__ का_ के__ म- प-र-ण द-व- क-म क-ल-. ----------------------- मी पूर्ण दिवस काम केले. 0
m----cār--ē. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
jíst जेव-े जे__ ज-व-े ----- जेवणे 0
m- vi-ār-lē. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
Jedl jsem. म--ज---ो. /-जेवल-. मी जे___ / जे___ म- ज-व-ो- / ज-व-े- ------------------ मी जेवलो. / जेवले. 0
mī v---ra--. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
Snědl jsem všechno jídlo. म- स--व ज-व- --वलो. --जे---. मी स__ जे__ जे___ / जे___ म- स-्- ज-व- ज-व-ो- / ज-व-े- ---------------------------- मी सर्व जेवण जेवलो. / जेवले. 0
Mī -ēhēmīc--vicār--a ---. M_ n_______ v_______ ā___ M- n-h-m-c- v-c-r-t- ā-ō- ------------------------- Mī nēhēmīca vicārata ālō.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!