Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   no På restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tretti]

På restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. E---pl-jui--- -a--. E_ e_________ t____ E- e-l-j-i-e- t-k-. ------------------- En eplejuice, takk. 0
Limonádu, prosím. E- -rus--t--k. E_ b____ t____ E- b-u-, t-k-. -------------- En brus, takk. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. En----at-u---- -a--. E_ t__________ t____ E- t-m-t-u-c-, t-k-. -------------------- En tomatjuice, takk. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. J-g-vil -j-r-e-h---t--l--s-------. J__ v__ g_____ h_ e_ g____ r______ J-g v-l g-e-n- h- e- g-a-s r-d-i-. ---------------------------------- Jeg vil gjerne ha et glass rødvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. J---vil --er-e -- e----a-- -vit--n. J__ v__ g_____ h_ e_ g____ h_______ J-g v-l g-e-n- h- e- g-a-s h-i-v-n- ----------------------------------- Jeg vil gjerne ha et glass hvitvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Jeg--i- -------ha--n ----ke-m---erende. J__ v__ g_____ h_ e_ f_____ m__________ J-g v-l g-e-n- h- e- f-a-k- m-s-e-e-d-. --------------------------------------- Jeg vil gjerne ha en flaske musserende. 0
Máš rád ryby? L-k--------s-? L____ d_ f____ L-k-r d- f-s-? -------------- Liker du fisk? 0
Máš rád hovězí maso? L-k-r -u o-se---t-? L____ d_ o_________ L-k-r d- o-s-k-ø-t- ------------------- Liker du oksekjøtt? 0
Máš rád vepřové maso? L-k-r d- --i-? L____ d_ s____ L-k-r d- s-i-? -------------- Liker du svin? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Je- vi--g-ern--h- noe---e----ø-t. J__ v__ g_____ h_ n__ u___ k_____ J-g v-l g-e-n- h- n-e u-e- k-ø-t- --------------------------------- Jeg vil gjerne ha noe uten kjøtt. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. J-g -il---erne--a--n g----sakt-ller--n. J__ v__ g_____ h_ e_ g_________________ J-g v-l g-e-n- h- e- g-ø-n-a-t-l-e-k-n- --------------------------------------- Jeg vil gjerne ha en grønnsaktallerken. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. J-- v-l--jer-e ha--oe s-m----- ta--la---tid. J__ v__ g_____ h_ n__ s__ i___ t__ l___ t___ J-g v-l g-e-n- h- n-e s-m i-k- t-r l-n- t-d- -------------------------------------------- Jeg vil gjerne ha noe som ikke tar lang tid. 0
Chcete to s rýží? Vi--du-h--r-s-til? V__ d_ h_ r__ t___ V-l d- h- r-s t-l- ------------------ Vil du ha ris til? 0
Chcete to s těstovinama? Vil-d--ha -a-ta-t--? V__ d_ h_ p____ t___ V-l d- h- p-s-a t-l- -------------------- Vil du ha pasta til? 0
Chcete to s bramborami? V-- -u--- --te-er---l? V__ d_ h_ p______ t___ V-l d- h- p-t-t-r t-l- ---------------------- Vil du ha poteter til? 0
To mi nechutná. De- s--k-r---k--go--. D__ s_____ i___ g____ D-t s-a-e- i-k- g-d-. --------------------- Det smaker ikke godt. 0
To jídlo je studené. M---n-er-ka-d. M____ e_ k____ M-t-n e- k-l-. -------------- Maten er kald. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. De---ar----- ----j---bes-ilte. D__ v__ i___ d__ j__ b________ D-t v-r i-k- d-t j-g b-s-i-t-. ------------------------------ Det var ikke det jeg bestilte. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!