Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   be Парадкавыя лічэбнікі

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [шэсцьдзесят адзін]

61 [shests’dzesyat adzіn]

Парадкавыя лічэбнікі

Paradkavyya lіchebnіkі

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Пе--ы м--яц----туд-ен-. П____ м____ – с________ П-р-ы м-с-ц – с-у-з-н-. ----------------------- Першы месяц – студзень. 0
P-r--k-v--- -іc--b---і P__________ l_________ P-r-d-a-y-a l-c-e-n-k- ---------------------- Paradkavyya lіchebnіkі
Druhý měsíc je únor. Др--і---с-ц –--ют-. Д____ м____ – л____ Д-у-і м-с-ц – л-т-. ------------------- Другі месяц – люты. 0
Par--k-vyy--l-chebn-kі P__________ l_________ P-r-d-a-y-a l-c-e-n-k- ---------------------- Paradkavyya lіchebnіkі
Třetí měsíc je březen. Тр-ці---с-- ---ака-ік. Т____ м____ – с_______ Т-э-і м-с-ц – с-к-в-к- ---------------------- Трэці месяц – сакавік. 0
P-r--y --s-a-s---s----e--. P_____ m______ – s________ P-r-h- m-s-a-s – s-u-z-n-. -------------------------- Pershy mesyats – studzen’.
Čtvrtý měsíc je duben. Ч-ц--рты--ес-----к--са-ік. Ч_______ м____ – к________ Ч-ц-ё-т- м-с-ц – к-а-а-і-. -------------------------- Чацвёрты месяц – красавік. 0
P-rsh- -e---ts --s-u-z---. P_____ m______ – s________ P-r-h- m-s-a-s – s-u-z-n-. -------------------------- Pershy mesyats – studzen’.
Pátý měsíc je květen. П--- --сяц-- -ай. П___ м____ – м___ П-т- м-с-ц – м-й- ----------------- Пяты месяц – май. 0
P-rsh--mesy-t---------en’. P_____ m______ – s________ P-r-h- m-s-a-s – s-u-z-n-. -------------------------- Pershy mesyats – studzen’.
Šestý měsíc je červen. Ш-ст----сяц - ч-рв-н-. Ш____ м____ – ч_______ Ш-с-ы м-с-ц – ч-р-е-ь- ---------------------- Шосты месяц – чэрвень. 0
Dr-----e--a-s-– l-uty. D____ m______ – l_____ D-u-і m-s-a-s – l-u-y- ---------------------- Drugі mesyats – lyuty.
Šest měsíců je půl roku. Шэс-- меся----–--------л-ва г-д-. Ш____ м______ – г___ п_____ г____ Ш-с-ь м-с-ц-ў – г-т- п-л-в- г-д-. --------------------------------- Шэсць месяцаў – гэта палова года. 0
Dr--і m-s-a-s-----uty. D____ m______ – l_____ D-u-і m-s-a-s – l-u-y- ---------------------- Drugі mesyats – lyuty.
Leden, únor, březen, Ст--з-нь,--юты--са-ав-к, С________ л____ с_______ С-у-з-н-, л-т-, с-к-в-к- ------------------------ Студзень, люты, сакавік, 0
Dr-g--------s –-l----. D____ m______ – l_____ D-u-і m-s-a-s – l-u-y- ---------------------- Drugі mesyats – lyuty.
duben, květen a červen. к--савік- -а- - --р-ень. к________ м__ і ч_______ к-а-а-і-, м-й і ч-р-е-ь- ------------------------ красавік, май і чэрвень. 0
T-etsі -e-y--s-- -aka-і-. T_____ m______ – s_______ T-e-s- m-s-a-s – s-k-v-k- ------------------------- Tretsі mesyats – sakavіk.
Sedmý měsíc je červenec. Сё-ы-ме--- ---і--нь. С___ м____ – л______ С-м- м-с-ц – л-п-н-. -------------------- Сёмы месяц – ліпень. 0
T-ets- m--y-ts –--a-avі-. T_____ m______ – s_______ T-e-s- m-s-a-s – s-k-v-k- ------------------------- Tretsі mesyats – sakavіk.
Osmý měsíc je srpen. В--ьм---ес---–--н-ве-ь. В_____ м____ – ж_______ В-с-м- м-с-ц – ж-і-е-ь- ----------------------- Восьмы месяц – жнівень. 0
Tr--sі--e----s ----ka-і-. T_____ m______ – s_______ T-e-s- m-s-a-s – s-k-v-k- ------------------------- Tretsі mesyats – sakavіk.
Devátý měsíc je září. Дз----- -ес---– --ра-ен-. Д______ м____ – в________ Д-е-я-ы м-с-ц – в-р-с-н-. ------------------------- Дзевяты месяц – верасень. 0
Chats--r-- mesy--s --k--sav-k. C_________ m______ – k________ C-a-s-e-t- m-s-a-s – k-a-a-і-. ------------------------------ Chatsverty mesyats – krasavіk.
Desátý měsíc je říjen. Д-е--ты--е--- - -а---ы--ік. Д______ м____ – к__________ Д-е-я-ы м-с-ц – к-с-р-ч-і-. --------------------------- Дзесяты месяц – кастрычнік. 0
Cha--ve-t- m--yats-–-----a-і-. C_________ m______ – k________ C-a-s-e-t- m-s-a-s – k-a-a-і-. ------------------------------ Chatsverty mesyats – krasavіk.
Jedenáctý měsíc je listopad. Адзін--ц-т--ме-яц –--і-т-па-. А__________ м____ – л________ А-з-н-ц-а-ы м-с-ц – л-с-а-а-. ----------------------------- Адзінаццаты месяц – лістапад. 0
C-ats-e--y --syats-- kr-s--іk. C_________ m______ – k________ C-a-s-e-t- m-s-a-s – k-a-a-і-. ------------------------------ Chatsverty mesyats – krasavіk.
Dvanáctý měsíc je prosinec. Д--на---т- --сяц --с--жань. Д_________ м____ – с_______ Д-а-а-ц-т- м-с-ц – с-е-а-ь- --------------------------- Дванаццаты месяц – снежань. 0
Py-ty ---ya-- –--ay. P____ m______ – m___ P-a-y m-s-a-s – m-y- -------------------- Pyaty mesyats – may.
Dvanáct měsíců je jeden rok. Д-ан-ц--ць--ес-ц-ў-– гэ-а год. Д_________ м______ – г___ г___ Д-а-а-ц-ц- м-с-ц-ў – г-т- г-д- ------------------------------ Дванаццаць месяцаў – гэта год. 0
P-a----es---s --ma-. P____ m______ – m___ P-a-y m-s-a-s – m-y- -------------------- Pyaty mesyats – may.
Červenec, srpen, září, Лі----- --івень- верас-н-, Л______ ж_______ в________ Л-п-н-, ж-і-е-ь- в-р-с-н-, -------------------------- Ліпень, жнівень, верасень, 0
P--------y-t- –--a-. P____ m______ – m___ P-a-y m-s-a-s – m-y- -------------------- Pyaty mesyats – may.
říjen, listopad a prosinec. ка--рыч--к----с--пад --сне----. к__________ л_______ і с_______ к-с-р-ч-і-, л-с-а-а- і с-е-а-ь- ------------------------------- кастрычнік, лістапад і снежань. 0
Sh---- -esyats – -herv---. S_____ m______ – c________ S-o-t- m-s-a-s – c-e-v-n-. -------------------------- Shosty mesyats – cherven’.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…