Konverzační příručka

cs Úklid   »   lt Tvarkymasis namuose

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [aštuoniolika]

Tvarkymasis namuose

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Ši-ndien-še-ta--eni-. Š_______ š___________ Š-a-d-e- š-š-a-i-n-s- --------------------- Šiandien šeštadienis. 0
Dnes máme čas. Š-a--ien-(-es- t-rime -a---. Š_______ (____ t_____ l_____ Š-a-d-e- (-e-) t-r-m- l-i-o- ---------------------------- Šiandien (mes) turime laiko. 0
Dnes uklidíme byt. Š----ie----e-)-val--e-but-. Š_______ (____ v_____ b____ Š-a-d-e- (-e-) v-l-m- b-t-. --------------------------- Šiandien (mes) valome butą. 0
Já uklidím koupelnu. Aš--al-u---š-ei-----o---. A_ v____ / š______ v_____ A- v-l-u / š-e-č-u v-n-ą- ------------------------- Aš valau / šveičiu vonią. 0
Můj manžel umyje auto. M----vyr-- p--un--autom--il-. M___ v____ p_____ a__________ M-n- v-r-s p-a-n- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Mano vyras plauna automobilį. 0
Děti umyjí kola. Va-k-i --l--dv----ius. V_____ v___ d_________ V-i-a- v-l- d-i-a-i-s- ---------------------- Vaikai valo dviračius. 0
Babička zalije květiny. S---l- --i----gė--s. S_____ l_____ g_____ S-n-l- l-i-t- g-l-s- -------------------- Senelė laisto gėles. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Va-ka---v---o --i-ų --m-ar-. V_____ t_____ v____ k_______ V-i-a- t-a-k- v-i-ų k-m-a-į- ---------------------------- Vaikai tvarko vaikų kambarį. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Man- v-ra- -va----s----r---m----st-l-. M___ v____ t_____ s___ r_______ s_____ M-n- v-r-s t-a-k- s-v- r-š-m-j- s-a-ą- -------------------------------------- Mano vyras tvarko savo rašomąjį stalą. 0
Dám prádlo do pračky. (Aš- -e---ska-b----- ------b-kl-. (___ d___ s_________ į s_________ (-š- d-d- s-a-b-n-u- į s-a-b-k-ę- --------------------------------- (Aš) dedu skalbinius į skalbyklę. 0
Pověsím prádlo. (Aš- dž-aust-u-sk-l--ni--. (___ d________ s__________ (-š- d-i-u-t-u s-a-b-n-u-. -------------------------- (Aš) džiaustau skalbinius. 0
Vyžehlím prádlo. (Aš- --g-n---k--b-n-us. (___ l_____ s__________ (-š- l-g-n- s-a-b-n-u-. ----------------------- (Aš) lyginu skalbinius. 0
Okna jsou špinavá. L---ai--y-a)-n-š-a---. L_____ (____ n________ L-n-a- (-r-) n-š-a-ū-. ---------------------- Langai (yra) nešvarūs. 0
Podlaha je špinavá. Gr--d-- (---- ne----i-s. G______ (____ n_________ G-i-d-s (-r-) n-š-a-i-s- ------------------------ Grindys (yra) nešvarios. 0
Nádobí je špinavé. In--i (-r-)----var--. I____ (____ n________ I-d-i (-r-) n-š-a-ū-. --------------------- Indai (yra) nešvarūs. 0
Kdo umyje okna? Kas-valo-lan-us? K__ v___ l______ K-s v-l- l-n-u-? ---------------- Kas valo langus? 0
Kdo vyluxuje? K-s ------a -u---s? K__ s______ d______ K-s s-u-b-a d-l-e-? ------------------- Kas siurbia dulkes? 0
Kdo umyje nádobí? Ka- pl-u-a -nd-s? K__ p_____ i_____ K-s p-a-n- i-d-s- ----------------- Kas plauna indus? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .