Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   ps ماضی

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [ دوه اتیا ]

82 [ دوه اتیا ]

ماضی

māzy

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština paštština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ای----سو با---ا-بو-ا-س ته----کړ؟ ا__ ت___ ب___ ا_______ ت_ غ_____ ا-ا ت-س- ب-ی- ا-ب-ل-ن- ت- غ-و-ړ- -------------------------------- ایا تاسو باید امبولانس ته غږوکړ؟ 0
m-zy m___ m-z- ---- māzy
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ا-ا تاس-----ټر-ته ز----کړ؟ ا__ ت___ ډ____ ت_ ز__ و___ ا-ا ت-س- ډ-ک-ر ت- ز-ګ و-ړ- -------------------------- ایا تاسو ډاکټر ته زنګ وکړ؟ 0
mā-y m___ m-z- ---- māzy
Musel / musela jsi zavolat policii? ا---تا-و ---یس--ته ز-ګ--و--؟ ا__ ت___ پ_____ ت_ ز__ و____ ا-ا ت-س- پ-ل-س- ت- ز-ګ و-ه-؟ ---------------------------- ایا تاسو پولیسو ته زنګ ووهئ؟ 0
ā-ā--āso--ā-- ---olāns--a-ǧgo-ṟ ā__ t___ b___ ā_______ t_ ǧ____ ā-ā t-s- b-y- ā-b-l-n- t- ǧ-o-ṟ ------------------------------- āyā tāso bāyd āmbolāns ta ǧgokṟ
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. ا-ا تاس------یفون شم-ر- -ر-؟--ا سر--وس --ه. ا__ ت___ د ت_____ ش____ ل___ م_ س__ و_ و___ ا-ا ت-س- د ت-ی-و- ش-ی-ه ل-ئ- م- س-ه و- و-ه- ------------------------------------------- ایا تاسو د تلیفون شمیره لرئ؟ ما سره وس ووه. 0
ā-ā-tā-o--āy- ---ol--- ta ǧ---ṟ ā__ t___ b___ ā_______ t_ ǧ____ ā-ā t-s- b-y- ā-b-l-n- t- ǧ-o-ṟ ------------------------------- āyā tāso bāyd āmbolāns ta ǧgokṟ
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. ایا-تا-و-پته -رئ؟ ---دو- در-و-ل. ا__ ت___ پ__ ل___ م_ د__ د______ ا-ا ت-س- پ-ه ل-ئ- م- د-ی د-ل-د-. -------------------------------- ایا تاسو پته لرئ؟ ما دوی درلودل. 0
āyā tāso---y--ā---lān--t- -go-ṟ ā__ t___ b___ ā_______ t_ ǧ____ ā-ā t-s- b-y- ā-b-l-n- t- ǧ-o-ṟ ------------------------------- āyā tāso bāyd āmbolāns ta ǧgokṟ
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. ا-----س- د ښار-نقشه-ل--- -ا ی-از----- --ل--. ا__ ت___ د ښ__ ن___ ل___ م_ ی____ ه__ د_____ ا-ا ت-س- د ښ-ر ن-ش- ل-ئ- م- ی-ا-ې ه-ه د-ل-د- -------------------------------------------- ایا تاسو د ښار نقشه لرئ؟ ما یوازې هغه درلود. 0
ā-ā t-s- ḏāk-------n- okṟ ā__ t___ ḏ____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- ḏ-k-r t- z-g o-ṟ ------------------------- āyā tāso ḏākṯr ta zng okṟ
Přišel včas? Nemohl přijít včas. ا-----ه ---خپل-و-ت-راغ--؟---ه پ- -پل-وخت -ا-نغ--. ا__ ه__ پ_ خ__ و__ ر_____ ه__ پ_ خ__ و__ ر_ ن____ ا-ا ه-ه پ- خ-ل و-ت ر-غ-ی- ه-ه پ- خ-ل و-ت ر- ن-ل-. ------------------------------------------------- ایا هغه په خپل وخت راغلی؟ هغه په خپل وخت را نغلو. 0
āyā-tāso----ṯ--t- -n--okṟ ā__ t___ ḏ____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- ḏ-k-r t- z-g o-ṟ ------------------------- āyā tāso ḏākṯr ta zng okṟ
Našel cestu? Nemohl najít cestu. ا-- هغه ---ه-پی-- -----ه-ه-ل-ره-و-ه -ون-له. ا__ ه__ ل___ پ___ ک___ ه__ ل___ و__ م______ ا-ا ه-ه ل-ر- پ-د- ک-ه- ه-ه ل-ر- و-ه م-ن-ل-. ------------------------------------------- ایا هغه لاره پیدا کړه؟ هغه لاره ونه موندله. 0
āy- tā----ā-ṯr -----g --ṟ ā__ t___ ḏ____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- ḏ-k-r t- z-g o-ṟ ------------------------- āyā tāso ḏākṯr ta zng okṟ
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. ا-- ه---------و-پ-هی--- -غه-----ا نه -وهیده. ا__ ه__ پ_ ت___ پ______ ه__ پ_ م_ ن_ پ______ ا-ا ه-ه پ- ت-س- پ-ه-د-? ه-ه پ- م- ن- پ-ه-د-. -------------------------------------------- ایا هغه په تاسو پوهیدل? هغه په ما نه پوهیده. 0
āy- t-s--p--yso--a-zng --a ā__ t___ p_____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- p-l-s- t- z-g o-a -------------------------- āyā tāso polyso ta zng ooa
Proč jsi nemohl přijít včas? ول- په-خپ- --ت-نه -ې--ا--ا-؟ و__ پ_ خ__ و__ ن_ ش_ ر______ و-ې پ- خ-ل و-ت ن- ش- ر-ت-ا-؟ ---------------------------- ولې په خپل وخت نه شې راتلای؟ 0
ā-----so-p-l--o-ta--n--ooa ā__ t___ p_____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- p-l-s- t- z-g o-a -------------------------- āyā tāso polyso ta zng ooa
Proč jsi nemohl najít cestu? ت--و-ولې-لار--ون- مو-دل؟ ت___ و__ ل___ و__ م_____ ت-س- و-ې ل-ر- و-ه م-ن-ل- ------------------------ تاسو ولې لاره ونه موندل؟ 0
āyā tā-o-p-ly-- t- --g --a ā__ t___ p_____ t_ z__ o__ ā-ā t-s- p-l-s- t- z-g o-a -------------------------- āyā tāso polyso ta zng ooa
Proč jsi mu nerozuměl? ته و---دوی-نه-پو--ږ-؟ ت_ و__ د__ ن_ پ______ ت- و-ې د-ی ن- پ-ه-ږ-؟ --------------------- ته ولې دوی نه پوهیږی؟ 0
ā-ā---s- d-tly--n ----a-lr m- --- os --a ā__ t___ d t_____ š____ l_ m_ s__ o_ o__ ā-ā t-s- d t-y-o- š-y-a l- m- s-a o- o-a ---------------------------------------- āyā tāso d tlyfon šmyra lr mā sra os ooa
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. ز--پ--خپل-وخ---------راتلے-ځ-- -- بس ن--و. ز_ پ_ خ__ و__ ن_ ش__ ر____ ځ__ چ_ ب_ ن_ و_ ز- پ- خ-ل و-ت ن- ش-م ر-ت-ے ځ-ه چ- ب- ن- و- ------------------------------------------ زه په خپل وخت نه شوم راتلے ځکه چې بس نه و. 0
āy- -ā-- d -lyfo- -m-r- ----ā s-- -s ooa ā__ t___ d t_____ š____ l_ m_ s__ o_ o__ ā-ā t-s- d t-y-o- š-y-a l- m- s-a o- o-a ---------------------------------------- āyā tāso d tlyfon šmyra lr mā sra os ooa
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. م- -ا-ه --ه --ن--- --ه-چې-ما--قش---ه لر--. م_ ل___ و__ م_____ ځ__ چ_ م_ ن___ ن_ ل____ م- ل-ر- و-ه م-ن-ل- ځ-ه چ- م- ن-ش- ن- ل-ل-. ------------------------------------------ ما لاره ونه موندله ځکه چې ما نقشه نه لرلا. 0
āy--tās--- t-y-on----ra-l- ------ -- --a ā__ t___ d t_____ š____ l_ m_ s__ o_ o__ ā-ā t-s- d t-y-o- š-y-a l- m- s-a o- o-a ---------------------------------------- āyā tāso d tlyfon šmyra lr mā sra os ooa
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. ز- ----پ-ه نه --م ځکه چ----وز-----ر ت-- و. ز_ ه__ پ__ ن_ ش__ ځ__ چ_ م_____ ډ__ ت__ و_ ز- ه-ه پ-ه ن- ش-م ځ-ه چ- م-و-ی- ډ-ر ت-ز و- ------------------------------------------ زه هغه پوه نه شوم ځکه چې میوزیک ډیر تیز و. 0
āyā tā-o---- l--mā--o- d--o-l ā__ t___ p__ l_ m_ d__ d_____ ā-ā t-s- p-a l- m- d-y d-l-d- ----------------------------- āyā tāso pta lr mā doy drlodl
Musel jsem si vzít taxi. ز- -ج----و- چې------وا-لم ... ز_ م____ و_ چ_ ټ___ و____ .__ ز- م-ب-ر و- چ- ټ-س- و-خ-م .-. ----------------------------- زه مجبور وم چې ټکسی واخلم ... 0
ā-ā-tā-- p-a ----- doy--rl--l ā__ t___ p__ l_ m_ d__ d_____ ā-ā t-s- p-a l- m- d-y d-l-d- ----------------------------- āyā tāso pta lr mā doy drlodl
Musel jsem si koupit plán města. م- ---د-------ن-شه-----------. م_ ب___ د ښ__ ن___ ا_____ و___ م- ب-ی- د ښ-ر ن-ش- ا-ی-ت- و-ی- ------------------------------ ما باید د ښار نقشه اخیستې وای. 0
āy-----o --- -r-mā--oy d-l--l ā__ t___ p__ l_ m_ d__ d_____ ā-ā t-s- p-a l- m- d-y d-l-d- ----------------------------- āyā tāso pta lr mā doy drlodl
Musel jsem vypnout rádio. مجبو---شو---ې ---یو-ب---کړم. م_____ ش__ چ_ ر____ ب__ ک___ م-ب-ر- ش-م چ- ر-ډ-و ب-د ک-م- ---------------------------- مجبوره شوم چې راډیو بند کړم. 0
ای---اس- ------ن--- ل--- م- --ا-ې --- د---د. ا__ ت___ د ښ__ ن___ ل___ م_ ی____ ه__ د_____ ا-ا ت-س- د ښ-ر ن-ش- ل-ئ- م- ی-ا-ې ه-ه د-ل-د- -------------------------------------------- ایا تاسو د ښار نقشه لرئ؟ ما یوازې هغه درلود.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 paštština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!