Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ml കഴിഞ്ഞ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [എൺപത്തിയൊന്ന്]

81 [enpathiyonnu]

കഴിഞ്ഞ 1

kazhinja 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština malajálamština Poslouchat Více
psát എ-ുതുക എ___ എ-ു-ു- ------ എഴുതുക 0
kazhinj--1 k_______ 1 k-z-i-j- 1 ---------- kazhinja 1
Psal dopis. അവൻ-ഒര--കത്ത--ുതി. അ__ ഒ_ ക_____ അ-ൻ ഒ-ു ക-്-െ-ു-ി- ------------------ അവൻ ഒരു കത്തെഴുതി. 0
k---i--- 1 k_______ 1 k-z-i-j- 1 ---------- kazhinja 1
A ona psala pohled. അവൾ--ര- കാ-ഡ- എ-ു-ി. അ__ ഒ_ കാ__ എ___ അ-ൾ ഒ-ു ക-ർ-് എ-ു-ി- -------------------- അവൾ ഒരു കാർഡ് എഴുതി. 0
e-huthuka e________ e-h-t-u-a --------- ezhuthuka
číst വാ----ചു വാ___ വ-യ-ച-ച- -------- വായിച്ചു 0
ez---h--a e________ e-h-t-u-a --------- ezhuthuka
Četl časopis. അ----ര--മ--ിക-വാ-ിച്--. അ__ ഒ_ മാ__ വാ____ അ-ൻ ഒ-ു മ-സ-ക വ-യ-ച-ച-. ----------------------- അവൻ ഒരു മാസിക വായിച്ചു. 0
e---t-uka e________ e-h-t-u-a --------- ezhuthuka
A ona četla knihu. അവ--------സ്ത-ം-----ച-ച-. അ__ ഒ_ പു___ വാ____ അ-ൾ ഒ-ു പ-സ-ത-ം വ-യ-ച-ച-. ------------------------- അവൾ ഒരു പുസ്തകം വായിച്ചു. 0
a-an-or- -at---h----. a___ o__ k___________ a-a- o-u k-t-e-h-t-i- --------------------- avan oru kathezhuthi.
vzít / vzít si എ-ു--ക-ക എ____ എ-ു-്-ു- -------- എടുക്കുക 0
av-- or--ka---zhu---. a___ o__ k___________ a-a- o-u k-t-e-h-t-i- --------------------- avan oru kathezhuthi.
Vzal si cigaretu. അവൻ ഒര- സിഗ--------ുത-തു. അ__ ഒ_ സി____ എ____ അ-ൻ ഒ-ു സ-ഗ-റ-റ- എ-ു-്-ു- ------------------------- അവൻ ഒരു സിഗരറ്റ് എടുത്തു. 0
av-n o-----the-hu-h-. a___ o__ k___________ a-a- o-u k-t-e-h-t-i- --------------------- avan oru kathezhuthi.
Vzala si kousek čokolády. അ-- -രു-കഷ-- ച--്-േ--റ- എ-ു-്-ു. അ__ ഒ_ ക__ ചോ____ എ____ അ-ൾ ഒ-ു ക-ണ- ച-ക-ല-റ-റ- എ-ു-്-ു- -------------------------------- അവൾ ഒരു കഷണം ചോക്ലേറ്റ് എടുത്തു. 0
av-- -ru ----- -zhut-i. a___ o__ k____ e_______ a-a- o-u k-a-d e-h-t-i- ----------------------- aval oru kaard ezhuthi.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. അ-- --ി-----തന----ുന---- -ക--- അവ- വ--്വ---യായിര--്ന-. അ__ അ___________ പ__ അ__ വി__________ അ-ൻ അ-ി-്-സ-ത-ാ-ി-ു-്-ു- പ-്-േ അ-ൾ വ-ശ-വ-്-യ-യ-ര-ന-ന-. ------------------------------------------------------ അവൻ അവിശ്വസ്തനായിരുന്നു, പക്ഷേ അവൾ വിശ്വസ്തയായിരുന്നു. 0
a-al--r- k-a-- -z-----. a___ o__ k____ e_______ a-a- o-u k-a-d e-h-t-i- ----------------------- aval oru kaard ezhuthi.
Byl líný, ale ona byla pilná. അ-- മട---ായ-രുന-ന-, പക്ഷേ -വൾ--ി----ിലാ-ിരു---ു. അ__ മ________ പ__ അ__ തി_________ അ-ൻ മ-ി-ന-യ-ര-ന-ന-, പ-്-േ അ-ൾ ത-ര-്-ി-ാ-ി-ു-്-ു- ------------------------------------------------ അവൻ മടിയനായിരുന്നു, പക്ഷേ അവൾ തിരക്കിലായിരുന്നു. 0
aval -r- --ar- ---u-h-. a___ o__ k____ e_______ a-a- o-u k-a-d e-h-t-i- ----------------------- aval oru kaard ezhuthi.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. അവ- -രിദ്--ാ-ി----നു, പക്---അ---സ-----നയ---രുന്നു. അ__ ദ_________ പ__ അ__ സ__________ അ-ൻ ദ-ി-്-ന-യ-ര-ന-ന-, പ-്-േ അ-ൾ സ-്-ന-ന-ാ-ി-ു-്-ു- -------------------------------------------------- അവൻ ദരിദ്രനായിരുന്നു, പക്ഷേ അവൾ സമ്പന്നയായിരുന്നു. 0
va-yic-u v_______ v-a-i-h- -------- vaayichu
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ക---ങ--്---- ---ില--ാ----ന്നു. ക_______ പ_________ ക-ങ-ങ-ല-ല-ത- പ-മ-ല-ല-യ-ര-ന-ന-. ------------------------------ കടങ്ങളല്ലാതെ പണമില്ലായിരുന്നു. 0
v-a--chu v_______ v-a-i-h- -------- vaayichu
Neměl štěstí, jen smůlu. അവൻ --ഗ്യവ-----,-നി--ാഗ-യ-ാ-----ുന---. അ__ ഭാ_______ നി___________ അ-ൻ ഭ-ഗ-യ-ാ-ല-ല- ന-ർ-ാ-്-വ-ന-യ-ര-ന-ന-. -------------------------------------- അവൻ ഭാഗ്യവാനല്ല, നിർഭാഗ്യവാനായിരുന്നു. 0
vaa----u v_______ v-a-i-h- -------- vaayichu
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. അവ---ിജയി--ചി-്ല- ----േ --ാജയ-്പെ-്ട-. അ__ വി_______ പ__ പ________ അ-ൻ വ-ജ-ി-്-ി-്-, പ-്-േ പ-ാ-യ-്-െ-്-ു- -------------------------------------- അവൻ വിജയിച്ചില്ല, പക്ഷേ പരാജയപ്പെട്ടു. 0
ava- oru-maa-i-- ----ic-u. a___ o__ m______ v________ a-a- o-u m-a-i-a v-a-i-h-. -------------------------- avan oru maasika vaayichu.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. അ------പ്-ന-യ---ല- -ത-----ായി--ന--ു. അ__ തൃ_______ അ_________ അ-ാ- ത-പ-ത-ാ-ി-്-, അ-ൃ-്-ന-യ-ര-ന-ന-. ------------------------------------ അയാൾ തൃപ്തനായില്ല, അതൃപ്തനായിരുന്നു. 0
a-an o-u --asika va--i--u. a___ o__ m______ v________ a-a- o-u m-a-i-a v-a-i-h-. -------------------------- avan oru maasika vaayichu.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. അ-ൻ--ന്--ഷ-ാ------അ--്--ഷ-ട---ിരുന-ന-. അ__ സ________ അ___________ അ-ൻ സ-്-ോ-വ-ന-്-, അ-ന-ത-ഷ-ട-ാ-ി-ു-്-ു- -------------------------------------- അവൻ സന്തോഷവാനല്ല, അസന്തുഷ്ടനായിരുന്നു. 0
av-n-oru-m--si----a--ichu. a___ o__ m______ v________ a-a- o-u m-a-i-a v-a-i-h-. -------------------------- avan oru maasika vaayichu.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. അ-ൻ----ടപ-പ--്--ല്ല- -ഷ്ട--പെട-ടി-്ല. അ__ ഇ_________ ഇ_________ അ-ൻ ഇ-്-പ-പ-ട-ട-ല-ല- ഇ-്-പ-പ-ട-ട-ല-ല- ------------------------------------- അവൻ ഇഷ്ടപ്പെട്ടില്ല, ഇഷ്ടപ്പെട്ടില്ല. 0
a-al -r- pu-t-ak---v------u. a___ o__ p________ v________ a-a- o-u p-s-h-k-m v-a-i-h-. ---------------------------- aval oru pusthakam vaayichu.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…