Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ha adjectives 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sabain da tara]

adjectives 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hauština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. I-- ---y- -a--i-- s---i I__ s____ d_ r___ s____ I-a s-n-e d- r-g- s-u-i ----------------------- Ina sanye da riga shudi 0
Mám na sobě červené šaty. In- san-- da-j-- -iga. I__ s____ d_ j__ r____ I-a s-n-e d- j-r r-g-. ---------------------- Ina sanye da jar riga. 0
Mám na sobě zelené šaty. In--s---e--- --gar -ore. I__ s____ d_ r____ k____ I-a s-n-e d- r-g-r k-r-. ------------------------ Ina sanye da rigar kore. 0
Koupím černou tašku. Ina s-ya---ak-- -a-a. I__ s____ b____ j____ I-a s-y-n b-k-r j-k-. --------------------- Ina siyan bakar jaka. 0
Koupím hnědou tašku. I-----yan-j-k-- lau-in ----- ka--. I__ s____ j____ l_____ r____ k____ I-a s-y-n j-k-r l-u-i- r-w-n k-s-. ---------------------------------- Ina siyan jakar launin ruwan kasa. 0
Koupím bílou tašku. Ina -i--n -a--r-ja--. I__ s____ f____ j____ I-a s-y-n f-r-r j-k-. --------------------- Ina siyan farar jaka. 0
Potřebuji nové auto. I----u----- -a-uwa- m--a I__ b______ s______ m___ I-a b-k-t-n s-b-w-r m-t- ------------------------ Ina bukatan sabuwar mota 0
Potřebuji rychlé auto. Ina b-----n-mota -a--sa--i I__ b______ m___ m__ s____ I-a b-k-t-n m-t- m-i s-u-i -------------------------- Ina bukatan mota mai sauri 0
Potřebuji pohodlné auto. Ina--uk---n mo-a -a- d-di I__ b______ m___ m__ d___ I-a b-k-t-n m-t- m-i d-d- ------------------------- Ina bukatan mota mai dadi 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. W-t--t-o---a----a -a-ne----an. W___ t______ t___ z____ a c___ W-t- t-o-u-a t-n- z-u-e a c-n- ------------------------------ Wata tsohuwa tana zaune a can. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. W--a mace -a- kib----n- -a-n- - -a-. W___ m___ m__ k___ t___ z____ a c___ W-t- m-c- m-i k-b- t-n- z-u-e a c-n- ------------------------------------ Wata mace mai kiba tana zaune a can. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. W-ta----e-----son ---- t--a z---e a-c--. W___ m___ m__ s__ s___ t___ z____ a c___ W-t- m-c- m-i s-n s-n- t-n- z-u-e a c-n- ---------------------------------------- Wata mace mai son sani tana zaune a can. 0
Naši hosté byli milí. Baƙ-nm----ta-e--e mas----au. B______ m_____ n_ m___ k____ B-ƙ-n-u m-t-n- n- m-s- k-a-. ---------------------------- Baƙinmu mutane ne masu kyau. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Baƙi--u -utan- -e-m-s- ---abi. B______ m_____ n_ m___ l______ B-ƙ-n-u m-t-n- n- m-s- l-d-b-. ------------------------------ Baƙinmu mutane ne masu ladabi. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. B-ƙinmu---- --s---- --t--- -asu-b-- ------. B______ s__ k______ m_____ m___ b__ s______ B-ƙ-n-u s-n k-s-n-e m-t-n- m-s- b-n s-a-w-. ------------------------------------------- Baƙinmu sun kasance mutane masu ban shaawa. 0
Mám milé děti. I-- -on--ara I__ s__ y___ I-a s-n y-r- ------------ Ina son yara 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Am----a-w-bta su---d- -ay- -- --n--. A___ m_______ s___ d_ y___ n_ b_____ A-m- m-k-a-t- s-n- d- y-y- n- b-n-a- ------------------------------------ Amma makwabta suna da yaya na banza. 0
Jsou vaše děti hodné? S-in -a-a--u --na--- k---? S___ y______ s___ d_ k____ S-i- y-r-n-u s-n- d- k-a-? -------------------------- Shin yaranku suna da kyau? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…