Konverzační příručka

cs smět něco   »   ha izinin yin wani abu

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [sabain da uku]

izinin yin wani abu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hauština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? An--a-ku-izi-i-----i? A_ b_ k_ i_____ t____ A- b- k- i-i-i- t-ƙ-? --------------------- An ba ku izinin tuƙi? 0
Smíš už pít alkohol? An-ba -u iz-----s-an ba--sa-tu-una? A_ b_ k_ i_____ s___ b_____ t______ A- b- k- i-i-i- s-a- b-r-s- t-k-n-? ----------------------------------- An ba ku izinin shan barasa tukuna? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Za--u-i----i---waj----i--a---? Z_ k_ i__ f___ w___ k__ k_____ Z- k- i-a f-t- w-j- k-i k-ɗ-i- ------------------------------ Za ku iya fita waje kai kaɗai? 0
smět ha-a--a-ga h______ g_ h-l-t-a g- ---------- halatta ga 0
Smíme tady kouřit? An --- mu-m- --a -a-- a -an? A_ b__ m_ m_ s__ t___ a n___ A- b-r m- m- s-a t-b- a n-n- ---------------------------- An bar mu mu sha taba a nan? 0
Smí se tu kouřit? Ana h--a--- -han-t-b--a ---? A__ h______ s___ t___ a n___ A-a h-l-t-a s-a- t-b- a n-n- ---------------------------- Ana halatta shan taba a nan? 0
Lze platit kreditní kartou? Za -u-i-- bi-a -a---t---kire-i-? Z_ k_ i__ b___ d_ k____ k_______ Z- k- i-a b-y- d- k-t-n k-r-d-t- -------------------------------- Za ku iya biya da katin kiredit? 0
Lze platit šekem? Za ku -y--bi-a t----k? Z_ k_ i__ b___ t_ c___ Z- k- i-a b-y- t- c-k- ---------------------- Za ku iya biya ta cak? 0
Lze platit hotově? Za-ku --a ---an -----kawai? Z_ k_ i__ b____ k___ k_____ Z- k- i-a b-y-n k-ɗ- k-w-i- --------------------------- Za ku iya biyan kuɗi kawai? 0
Mohu si zatelefonovat? Za- iya--in-k-r-- -----k-w--? Z__ i__ y__ k____ w___ k_____ Z-n i-a y-n k-r-n w-y- k-w-i- ----------------------------- Zan iya yin kiran waya kawai? 0
Mohu se na něco zeptat? Zan -y---amb--a- -u -ani ab-? Z__ i__ t_______ k_ w___ a___ Z-n i-a t-m-a-a- k- w-n- a-u- ----------------------------- Zan iya tambayar ku wani abu? 0
Mohu něco říci? Za--iy- -----w--- -b- --w--? Z__ i__ c___ w___ a__ k_____ Z-n i-a c-w- w-n- a-u k-w-i- ---------------------------- Zan iya cewa wani abu kawai? 0
On nesmí spát v parku. An--ana --- --r-i-a-wu--- s-aka---a. A_ h___ s__ b____ a w____ s_________ A- h-n- s-i b-r-i a w-r-n s-a-a-a-a- ------------------------------------ An hana shi barci a wurin shakatawa. 0
On nesmí spát v autě. Ba-za- iya --a-a ----t- ba. B_ z__ i__ k____ a m___ b__ B- z-i i-a k-a-a a m-t- b-. --------------------------- Ba zai iya kwana a mota ba. 0
On nesmí spát na nádraží. An-ha-- s---bar-- --tas------r-in kasa. A_ h___ s__ b____ a t_____ j_____ k____ A- h-n- s-i b-r-i a t-s-a- j-r-i- k-s-. --------------------------------------- An hana shi barci a tashar jirgin kasa. 0
Můžeme se posadit? Za-mu -ya sa--n--ur-n ---a? Z_ m_ i__ s____ w____ z____ Z- m- i-a s-m-n w-r-n z-m-? --------------------------- Za mu iya samun wurin zama? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Z---- --- ---u- m--u? Z_ m_ i__ s____ m____ Z- m- i-a s-m-n m-n-? --------------------- Za mu iya samun menu? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Z- ----------- d-ban? Z_ m_ i__ b___ d_____ Z- m- i-a b-y- d-b-n- --------------------- Za mu iya biya daban? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!