Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ha son wani abu

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sabain]

son wani abu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hauština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Kun- -- k---h- t-b-? K___ s_ k_ s__ t____ K-n- s- k- s-a t-b-? -------------------- Kuna so ku sha taba? 0
Chcete si zatančit? kan- s--ka y- -a-a? k___ s_ k_ y_ r____ k-n- s- k- y- r-w-? ------------------- kana so ka yi rawa? 0
Chcete se projít? Ko m----- -a-a -a-a-? K_ m_ d__ t___ k_____ K- m- d-n t-k- k-d-n- --------------------- Ko mu dan taka kadan? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ina--o i--s-a-t-ba I__ s_ i_ s__ t___ I-a s- i- s-a t-b- ------------------ Ina so in sha taba 0
Chceš cigaretu? ka-- so- ta-a? k___ s__ t____ k-n- s-n t-b-? -------------- kana son taba? 0
Chce připálit. Y--- --- --ta. Y___ s__ w____ Y-n- s-n w-t-. -------------- Yana son wuta. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. In- s- ----ha I__ s_ i_ s__ I-a s- i- s-a ------------- Ina so in sha 0
Něco bych snědl / snědla. I-a--o i- ci----- ---. I__ s_ i_ c_ w___ a___ I-a s- i- c- w-n- a-u- ---------------------- Ina so in ci wani abu. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. I-a-so -n--u-a. I__ s_ i_ h____ I-a s- i- h-t-. --------------- Ina so in huta. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. I-a--o--n t-mb--e ku -a---ab-. I__ s_ i_ t______ k_ w___ a___ I-a s- i- t-m-a-e k- w-n- a-u- ------------------------------ Ina so in tambaye ku wani abu. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. I-- -o -n-tamb-y----------a--. I__ s_ i_ t______ k_ w___ a___ I-a s- i- t-m-a-e k- w-n- a-u- ------------------------------ Ina so in tambaye ku wani abu. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. I-a so--- ga---ce ku-z--a---n- a-u. I__ s_ i_ g______ k_ z___ w___ a___ I-a s- i- g-y-a-e k- z-w- w-n- a-u- ----------------------------------- Ina so in gayyace ku zuwa wani abu. 0
Co si přejete, prosím? me k--e-s----n A---h m_ k___ s_ d__ A____ m- k-k- s- d-n A-l-h -------------------- me kuke so don Allah 0
Přejete si kávu? Ku-a--o -- sha -of-? K___ s_ k_ s__ k____ K-n- s- k- s-a k-f-? -------------------- Kuna so ku sha kofi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ko-k---wamm-ce ---s-a--o-i? K_ k_ g_______ k_ s__ k____ K- k- g-a-m-c- k- s-a k-f-? --------------------------- Ko ka gwammace ka sha kofi? 0
Chceme jet domů. Mun- -- mu kom- -i-a. M___ s_ m_ k___ g____ M-n- s- m- k-m- g-d-. --------------------- Muna so mu koma gida. 0
Chcete zavolat taxi? k-n---on --si k___ s__ t___ k-n- s-n t-s- ------------- kuna son tasi 0
Chtějí telefonovat. K-n- -on --- kira. K___ s__ y__ k____ K-n- s-n y-n k-r-. ------------------ Kuna son yin kira. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 hauština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.