Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   uz Savollar - Otgan 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [sakson olti]

Savollar - Otgan 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? S-- ---d-- g---t-k-t--ding--? S__ q_____ g______ t_________ S-z q-n-a- g-l-t-k t-q-i-g-z- ----------------------------- Siz qanday galstuk taqdingiz? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? qa-da-----h-na---ti--o--i--iz q_____ m______ s____ o_______ q-n-a- m-s-i-a s-t-b o-d-n-i- ----------------------------- qanday mashina sotib oldingiz 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Qa-si --ze-aga -b-n-siz? Q____ g_______ o________ Q-y-i g-z-t-g- o-u-a-i-? ------------------------ Qaysi gazetaga obunasiz? 0
Koho jste viděl / viděla? k---i -o---ng k____ k______ k-m-i k-r-i-g ------------- kimni kording 0
Koho jste potkal / potkala? Ki---i--n -chr---d-n-i-? K__ b____ u_____________ K-m b-l-n u-h-a-h-i-g-z- ------------------------ Kim bilan uchrashdingiz? 0
Koho jste poznal / poznala? K---- ta--di--? K____ t________ K-m-i t-n-d-n-? --------------- Kimni taniding? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Q--hon---rdi----? Q_____ t_________ Q-c-o- t-r-i-g-z- ----------------- Qachon turdingiz? 0
Kdy jste začal / začala? Q-c--n --sh---in--z? Q_____ b____________ Q-c-o- b-s-l-d-n-i-? -------------------- Qachon boshladingiz? 0
Kdy jste skončil / skončila? q---o---o------g-z q_____ t__________ q-c-o- t-x-a-i-g-z ------------------ qachon toxtadingiz 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Nega-uygo--in-? N___ u_________ N-g- u-g-n-i-g- --------------- Nega uygonding? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? N--a-oqit---hi bo-d---i-? N___ o________ b_________ N-g- o-i-u-c-i b-l-i-g-z- ------------------------- Nega oqituvchi boldingiz? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? N-ga--a-si-a oti---n-i-? N___ t______ o__________ N-g- t-k-i-a o-i-d-n-i-? ------------------------ Nega taksiga otirdingiz? 0
Odkud jste přišel / přišla? q-y--d-n-keldi-g q_______ k______ q-y-r-a- k-l-i-g ---------------- qayerdan kelding 0
Kam jste šel / šla? Qa---ga -o-----i-? Q______ b_________ Q-y-r-a b-r-i-g-z- ------------------ Qayerga bordingiz? 0
Kde jste byl / byla? Qa--r---d--ed-n-? Q_________ e_____ Q-y-r-a-d- e-i-g- ----------------- Qayerlarda eding? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? kim-- -ordam ----i-g k____ y_____ b______ k-m-a y-r-a- b-r-i-g -------------------- kimga yordam berding 0
Komu jsi napsal / napsala? k-mga-yo---n-iz k____ y________ k-m-a y-z-a-s-z --------------- kimga yozgansiz 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ki--a -a--b b--din--z k____ j____ b________ k-m-a j-v-b b-r-i-g-z --------------------- kimga javob berdingiz 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 uzbečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…