Konverzační příručka

cs Části těla   »   uz tananing qismlari

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [ellik sakkiz]

tananing qismlari

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Nakreslím muže. Me- o--m-- ch-----n. M__ o_____ c________ M-n o-a-n- c-i-a-a-. -------------------- Men odamni chizaman. 0
Nejdříve hlavu. A---l --s-. A____ b____ A-v-l b-s-. ----------- Avval bosh. 0
Ten muž má na sobě klobouk. E--ak-s-lya-a --yg--. E____ s______ k______ E-k-k s-l-a-a k-y-a-. --------------------- Erkak shlyapa kiygan. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Si--s-c-lar-i-ko-- o--ay---. S__ s________ k___ o________ S-z s-c-l-r-i k-r- o-m-y-i-. ---------------------------- Siz sochlarni kora olmaysiz. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Qulo-----i--a- k-rma--i-. Q_________ h__ k_________ Q-l-q-a-n- h-m k-r-a-s-z- ------------------------- Quloqlarni ham kormaysiz. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. O--a-t--on-i h---kor-a--i-. O___ t______ h__ k_________ O-q- t-m-n-i h-m k-r-a-s-z- --------------------------- Orqa tomonni ham kormaysiz. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Men---zlar ----giz-a--i-c-i-a-an. M__ k_____ v_ o________ c________ M-n k-z-a- v- o-i-l-r-i c-i-a-a-. --------------------------------- Men kozlar va ogizlarni chizaman. 0
Ten muž tančí a směje se. Erka---aq-g--tush-d--va---ladi. E____ r_____ t______ v_ k______ E-k-k r-q-g- t-s-a-i v- k-l-d-. ------------------------------- Erkak raqsga tushadi va kuladi. 0
Ten muž má dlouhý nos. Erk----ng ---ni ---n. E________ b____ u____ E-k-k-i-g b-r-i u-u-. --------------------- Erkakning burni uzun. 0
V rukou drží hůl. U--o-i----a-oq --t-r-d-. U q_____ t____ k________ U q-l-d- t-y-q k-t-r-d-. ------------------------ U qolida tayoq kotaradi. 0
Kolem krku má také šálu. U-ham-b-‘yn--a-ro--ol--‘r--an. U h__ b_______ r_____ o_______ U h-m b-‘-n-g- r-‘-o- o-r-g-n- ------------------------------ U ham bo‘yniga ro‘mol o‘ragan. 0
Je zima a je chladno. H-zir q---,-s-vu-. H____ q____ s_____ H-z-r q-s-, s-v-q- ------------------ Hozir qish, sovuq. 0
Jeho paže jsou silné. Qol-ar--uc--i. Q_____ k______ Q-l-a- k-c-l-. -------------- Qollar kuchli. 0
I jeho nohy jsou silné. Oyoq---i-h-m---chli. O_______ h__ k______ O-o-l-r- h-m k-c-l-. -------------------- Oyoqlari ham kuchli. 0
Ten muž je ze sněhu. Odam --r-a----ratilga-. O___ q_____ y__________ O-a- q-r-a- y-r-t-l-a-. ----------------------- Odam qordan yaratilgan. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. U -----va-p-l-o-ki-m-y--. U s___ v_ p____ k________ U s-i- v- p-l-o k-y-a-d-. ------------------------- U shim va palto kiymaydi. 0
Ale nemrzne. Am-o -d-m-sov-- emas. A___ o___ s____ e____ A-m- o-a- s-v-q e-a-. --------------------- Ammo odam sovuq emas. 0
Je to sněhulák. U qo---dam. U q__ o____ U q-r o-a-. ----------- U qor odam. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 uzbečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...