Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   uz sifatlar 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [etmish toqqiz]

sifatlar 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. M---k-k ---l-k--iy-m-n. M__ k__ k_____ k_______ M-n k-k k-y-a- k-y-m-n- ----------------------- Men kok koylak kiyaman. 0
Mám na sobě červené šaty. Me- q-zi--k-yl-k --ya--n. M__ q____ k_____ k_______ M-n q-z-l k-y-a- k-y-m-n- ------------------------- Men qizil koylak kiyaman. 0
Mám na sobě zelené šaty. M-- yash-- -i-osda---. M__ y_____ l__________ M-n y-s-i- l-b-s-a-a-. ---------------------- Men yashil libosdaman. 0
Koupím černou tašku. Me-----a-s-mk- s--ib -laman. M__ q___ s____ s____ o______ M-n q-r- s-m-a s-t-b o-a-a-. ---------------------------- Men qora sumka sotib olaman. 0
Koupím hnědou tašku. Me----------g--um-- so-i- ---m-n. M__ j________ s____ s____ o______ M-n j-g-r-a-g s-m-a s-t-b o-a-a-. --------------------------------- Men jigarrang sumka sotib olaman. 0
Koupím bílou tašku. M----q-s-mk--so-i- ---m--. M__ o_ s____ s____ o______ M-n o- s-m-a s-t-b o-a-a-. -------------------------- Men oq sumka sotib olaman. 0
Potřebuji nové auto. M-n---y-n---mas--na ker--. M____ y____ m______ k_____ M-n-a y-n-i m-s-i-a k-r-k- -------------------------- Menga yangi mashina kerak. 0
Potřebuji rychlé auto. M-nga--ez -ash-n- k-r-k. M____ t__ m______ k_____ M-n-a t-z m-s-i-a k-r-k- ------------------------ Menga tez mashina kerak. 0
Potřebuji pohodlné auto. Men----ul-y-m-s---- ke-ak. M____ q____ m______ k_____ M-n-a q-l-y m-s-i-a k-r-k- -------------------------- Menga qulay mashina kerak. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. U-ye-da bi----mp----a--ay--. U y____ b__ k_____ y________ U y-r-a b-r k-m-i- y-s-a-d-. ---------------------------- U yerda bir kampir yashaydi. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. U y---a -emiz a-o- -asha-d-. U y____ s____ a___ y________ U y-r-a s-m-z a-o- y-s-a-d-. ---------------------------- U yerda semiz ayol yashaydi. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. U er-a-q------i- --ol y-s----i. U e___ q____ b__ a___ y________ U e-d- q-z-q b-r a-o- y-s-a-d-. ------------------------------- U erda qiziq bir ayol yashaydi. 0
Naši hosté byli milí. M----n-a-i-i- ya-s-- o-a-l-r-edi. M____________ y_____ o______ e___ M-h-o-l-r-m-z y-x-h- o-a-l-r e-i- --------------------------------- Mehmonlarimiz yaxshi odamlar edi. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Mehm--la-imiz-odo--i -d-m--r-edi. M____________ o_____ o______ e___ M-h-o-l-r-m-z o-o-l- o-a-l-r e-i- --------------------------------- Mehmonlarimiz odobli odamlar edi. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Bi-n--g---h-onl-ri-iz ---iqar----da-lar e--. B______ m____________ q________ o______ e___ B-z-i-g m-h-o-l-r-m-z q-z-q-r-i o-a-l-r e-i- -------------------------------------------- Bizning mehmonlarimiz qiziqarli odamlar edi. 0
Mám milé děti. M-- -olala-ni --x-h--k-----n. M__ b________ y_____ k_______ M-n b-l-l-r-i y-x-h- k-r-m-n- ----------------------------- Men bolalarni yaxshi koraman. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Lekin --‘shn-------g y-rama--bo-alari--or. L____ q_____________ y______ b_______ b___ L-k-n q-‘-h-i-a-n-n- y-r-m-s b-l-l-r- b-r- ------------------------------------------ Lekin qo‘shnilarning yaramas bolalari bor. 0
Jsou vaše děti hodné? Fa--a-d--r--g-z ---sh-mi? F______________ y________ F-r-a-d-a-i-g-z y-x-h-m-? ------------------------- Farzandlaringiz yaxshimi? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…