Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   uz otgan 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [sakson ikki]

otgan 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Tez yor--m chaq--i-h-n--z -e-a--e-i--? T__ y_____ c_____________ k____ e_____ T-z y-r-a- c-a-i-i-h-n-i- k-r-k e-i-i- -------------------------------------- Tez yordam chaqirishingiz kerak edimi? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? S-z--h-f----ni c-aqi-i-hi-giz--e--- ed---? S__ s_________ c_____________ k____ e_____ S-z s-i-o-o-n- c-a-i-i-h-n-i- k-r-k e-i-i- ------------------------------------------ Siz shifokorni chaqirishingiz kerak edimi? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Pol--s--a-i-chaq----h---rakm---? P__________ c________ k_________ P-l-t-i-a-i c-a-i-i-h k-r-k-i-i- -------------------------------- Politsiyani chaqirish kerakmidi? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. te-e--- n-merin-iz --rmi--e----u-a- bor e--. t______ n_________ b____ M____ u___ b__ e___ t-l-f-n n-m-r-n-i- b-r-i M-n-a u-a- b-r e-i- -------------------------------------------- telefon nomeringiz bormi Menda ular bor edi. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. M-n-il--o-m-----nd--u--r bo- e--. M_____ b_____ M____ u___ b__ e___ M-n-i- b-r-i- M-n-a u-a- b-r e-i- --------------------------------- Manzil bormi? Menda ular bor edi. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Siz-- --a-ar xar-t-si-bor------n-- s-un-ha-i --r e--. S____ s_____ x_______ b_____ M____ s________ b__ e___ S-z-a s-a-a- x-r-t-s- b-r-i- M-n-a s-u-c-a-i b-r e-i- ----------------------------------------------------- Sizda shahar xaritasi bormi? Menda shunchaki bor edi. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. U oz v-qtid- ----im-- U -- va-tid-----a-----d-. U o_ v______ k_______ U o_ v______ k___ o______ U o- v-q-i-a k-l-i-i- U o- v-q-i-a k-l- o-m-d-. ----------------------------------------------- U oz vaqtida keldimi? U oz vaqtida kela olmadi. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. U -ol-i to----i?-U yo--to----lm-d-. U y____ t_______ U y__ t___ o______ U y-l-i t-p-i-i- U y-l t-p- o-m-d-. ----------------------------------- U yolni topdimi? U yol topa olmadi. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. u siz-- ------------ m-ni -u--unolm--i. u s____ t_________ U m___ t____________ u s-z-i t-s-u-d-m- U m-n- t-s-u-o-m-d-. --------------------------------------- u sizni tushundimi U meni tushunolmadi. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Neg-----v---id- --l--o--ad-ngi-? N___ o_ v______ k___ o__________ N-g- o- v-q-i-a k-l- o-m-d-n-i-? -------------------------------- Nega oz vaqtida kela olmadingiz? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Ne-a--o-ni t-pa --m-----i-? N___ y____ t___ o__________ N-g- y-l-i t-p- o-m-d-n-i-? --------------------------- Nega yolni topa olmadingiz? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Ne-- --- t--hu--l------? N___ u__ t______________ N-g- u-i t-s-u-o-m-d-n-? ------------------------ Nega uni tushunolmading? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Avto--s--o‘-lig---ch-- o-z ---tid---e-- --m---m. A______ y_______ u____ o__ v______ k___ o_______ A-t-b-s y-‘-l-g- u-h-n o-z v-q-i-a k-l- o-m-d-m- ------------------------------------------------ Avtobus yo‘qligi uchun o‘z vaqtida kela olmadim. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Men -o-- -o-- -lm--i-- -h-nk--me--a xa--ta----q-e--. M__ y___ t___ o_______ c_____ m____ x_____ y___ e___ M-n y-‘- t-p- o-m-d-m- c-u-k- m-n-a x-r-t- y-‘- e-i- ---------------------------------------------------- Men yo‘l topa olmadim, chunki menda xarita yo‘q edi. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Men un---u--u--lm---m, chunki--u--q- ju-- balan--e--. M__ u__ t_____________ c_____ m_____ j___ b_____ e___ M-n u-i t-s-u-o-m-d-m- c-u-k- m-s-q- j-d- b-l-n- e-i- ----------------------------------------------------- Men uni tushunolmadim, chunki musiqa juda baland edi. 0
Musel jsem si vzít taxi. M-- t-ksi---i---m----a--e--. M__ t____ o______ k____ e___ M-n t-k-i o-i-h-m k-r-k e-i- ---------------------------- Men taksi olishim kerak edi. 0
Musel jsem si koupit plán města. M-n--h-har --ri--s-----o-ib --is-i----r-- ---. M__ s_____ x_________ s____ o______ k____ e___ M-n s-a-a- x-r-t-s-n- s-t-b o-i-h-m k-r-k e-i- ---------------------------------------------- Men shahar xaritasini sotib olishim kerak edi. 0
Musel jsem vypnout rádio. Me- ra------oc-iri-hga ma-b-r---l-i-. M__ r______ o_________ m_____ b______ M-n r-d-o-i o-h-r-s-g- m-j-u- b-l-i-. ------------------------------------- Men radioni ochirishga majbur boldim. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 uzbečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!