Konverzační příručka

cs Schůzka   »   am ቀጠሮ

24 [dvacet čtyři]

Schůzka

Schůzka

24 [ሃያ አራት]

24 [ሃያ አራት]

ቀጠሮ

k’et’ero

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Ujel ti autobus? አ-ቶቢሱ--መ--ህ/ሽ? አ____ አ_______ አ-ቶ-ሱ አ-ለ-ህ-ሽ- -------------- አውቶቢሱ አመለጠህ/ሽ? 0
k’---e-o k_______ k-e-’-r- -------- k’et’ero
Čekal / Čekala jsem na tebe půl hodiny. ለ--ሽ -ዓ-----ህ/ሽ። ለ___ ሰ__ ጠ______ ለ-ማ- ሰ-ት ጠ-ኩ-/-። ---------------- ለግማሽ ሰዓት ጠበኩህ/ሽ። 0
k’et--ro k_______ k-e-’-r- -------- k’et’ero
Nemáš u sebe mobil? ሞ----(ሽ)ን አልያ--ውም-ሽ--? ሞ________ አ___________ ሞ-ይ-ክ-ሽ-ን አ-ያ-ከ-ም-ሽ-ም- ---------------------- ሞባይልክ(ሽ)ን አልያዝከውም/ሽውም? 0
āwit-b-------l--’eh--s--? ā________ ā______________ ā-i-o-ī-u ā-e-e-’-h-/-h-? ------------------------- āwitobīsu āmelet’ehi/shi?
Příště přijď přesně! በ----- ጊ- በ-አቱ-ተገ-! በ_____ ጊ_ በ___ ተ___ በ-ቀ-ለ- ጊ- በ-አ- ተ-ኝ- ------------------- በሚቀጥለው ጊዜ በሰአቱ ተገኝ! 0
ā-i-ob-su-ā-el-t’--i-sh-? ā________ ā______________ ā-i-o-ī-u ā-e-e-’-h-/-h-? ------------------------- āwitobīsu āmelet’ehi/shi?
Příště si vezmi taxi! በ-ቀ--- ጊ- --ሲ--ዝ! በ_____ ጊ_ ታ__ ያ__ በ-ቀ-ለ- ጊ- ታ-ሲ ያ-! ----------------- በሚቀጥለው ጊዜ ታክሲ ያዝ! 0
āwi--b--u--m--e-’-------? ā________ ā______________ ā-i-o-ī-u ā-e-e-’-h-/-h-? ------------------------- āwitobīsu āmelet’ehi/shi?
Příště si vezmi deštník! በ-ቀጥ-- ጊዜ-ጃ-ጥላ -ዝ! በ_____ ጊ_ ጃ___ ያ__ በ-ቀ-ለ- ጊ- ጃ-ጥ- ያ-! ------------------ በሚቀጥለው ጊዜ ጃንጥላ ያዝ! 0
l-gima-h- -e‘--i----be-u---s-i. l________ s_____ t_____________ l-g-m-s-i s-‘-t- t-e-e-u-i-s-i- ------------------------------- legimashi se‘ati t’ebekuhi/shi.
Zítra mám volno. ነገ -ረ---ነ-። ነ_ እ___ ነ__ ነ- እ-ፍ- ነ-። ----------- ነገ እረፍት ነኝ። 0
legi--s-i se-ati-----ekuhi/-h-. l________ s_____ t_____________ l-g-m-s-i s-‘-t- t-e-e-u-i-s-i- ------------------------------- legimashi se‘ati t’ebekuhi/shi.
Sejdeme se zítra? ነ---ን--ኝ? ነ_ እ_____ ነ- እ-ገ-ኝ- --------- ነገ እንገናኝ? 0
le---as-i----a-i --ebek---/-h-. l________ s_____ t_____________ l-g-m-s-i s-‘-t- t-e-e-u-i-s-i- ------------------------------- legimashi se‘ati t’ebekuhi/shi.
Zítra bohužel nemohu. አ--ለው!-ገ--ል-ልም። አ_______ አ_____ አ-ና-ው-ነ- አ-ች-ም- --------------- አዝናለው!ነገ አልችልም። 0
m----ilik-(-hi)n--āli--zi-ewim-/-hiw--i? m________________ ā_____________________ m-b-y-l-k-(-h-)-i ā-i-a-i-e-i-i-s-i-i-i- ---------------------------------------- mobayiliki(shi)ni āliyazikewimi/shiwimi?
Máš na víkend něco v plánu? ለሳ--ቱ-መ----ቀኖች-እ---አለ---? ለ____ መ___ ቀ__ እ__ አ_____ ለ-ም-ቱ መ-ረ- ቀ-ች እ-ድ አ-ህ-ሽ- ------------------------- ለሳምንቱ መጨረሻ ቀኖች እቅድ አለህ/ሽ? 0
mo-a-i-ik-(-h-)ni ā--yazik----i-shiwimi? m________________ ā_____________________ m-b-y-l-k-(-h-)-i ā-i-a-i-e-i-i-s-i-i-i- ---------------------------------------- mobayiliki(shi)ni āliyazikewimi/shiwimi?
Nebo máš už něco domluveno? ወ-ም--ስ-ድ-ህ-ሽ --ሮ ይዘካል/ሻል? ወ__ አ_______ ቀ__ ይ_______ ወ-ም አ-ቀ-መ-/- ቀ-ሮ ይ-ካ-/-ል- ------------------------- ወይም አስቀድመህ/ሽ ቀጠሮ ይዘካል/ሻል? 0
m-bayi--ki-s----i āliy-z-k-w-m----iw---? m________________ ā_____________________ m-b-y-l-k-(-h-)-i ā-i-a-i-e-i-i-s-i-i-i- ---------------------------------------- mobayiliki(shi)ni āliyazikewimi/shiwimi?
Navrhuji, abychom se setkali / setkaly o víkendu. በ--ንቱ--ጨረሻ--ንገናኝ -ው -- የም-ው። በ____ መ___ እ____ ነ_ እ_ የ____ በ-ም-ቱ መ-ረ- እ-ገ-ኝ ነ- እ- የ-ለ-። ---------------------------- በሳምንቱ መጨረሻ እንገናኝ ነው እኔ የምለው። 0
be-ī-’-----e-- g--ē -e--’āt---e-e-y-! b_____________ g___ b_______ t_______ b-m-k-e-’-l-w- g-z- b-s-’-t- t-g-n-i- ------------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē bese’ātu tegenyi!
Neuděláme piknik? ሽርሽር-ብን-ድ -ሻ-ል? ሽ___ ብ___ ይ____ ሽ-ሽ- ብ-ሄ- ይ-ላ-? --------------- ሽርሽር ብንሄድ ይሻላል? 0
bemīk’----l--i--īzē bese’ā-- -eg----! b_____________ g___ b_______ t_______ b-m-k-e-’-l-w- g-z- b-s-’-t- t-g-n-i- ------------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē bese’ātu tegenyi!
Nepojedeme na pláž? ወ- -ህር--ርቻ----ድ---ላ-? ወ_ ባ__ ዳ__ ብ___ ይ____ ወ- ባ-ር ዳ-ቻ ብ-ሄ- ይ-ላ-? --------------------- ወደ ባህር ዳርቻ ብንሄድ ይሻላል? 0
be---’et---ew- g--- b-se-ātu-tegeny-! b_____________ g___ b_______ t_______ b-m-k-e-’-l-w- g-z- b-s-’-t- t-g-n-i- ------------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē bese’ātu tegenyi!
Nezajedeme do hor? ወደ---ራ-ቹ-ብ--- ይሻላል? ወ_ ተ____ ብ___ ይ____ ወ- ተ-ራ-ቹ ብ-ሄ- ይ-ላ-? ------------------- ወደ ተራራዎቹ ብንሄድ ይሻላል? 0
be----et’i--w--g-----a-is--ya-i! b_____________ g___ t_____ y____ b-m-k-e-’-l-w- g-z- t-k-s- y-z-! -------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē takisī yazi!
Vyzvednu tě z kanceláře. ከቢ- --- --ስ-ካለ---ሻ--። ከ__ መ__ እ_______ ሻ___ ከ-ሮ መ-ቼ እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------- ከቢሮ መጥቼ እወስድካለው/ ሻለው። 0
b---k-e-’----- ---ē---k--ī-yazi! b_____________ g___ t_____ y____ b-m-k-e-’-l-w- g-z- t-k-s- y-z-! -------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē takisī yazi!
Vyzvednu tě u tebe doma. ከ-ት--ጥቼ እወስ----/ -ለው። ከ__ መ__ እ_______ ሻ___ ከ-ት መ-ቼ እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------- ከቤት መጥቼ እወስድካለው/ ሻለው። 0
b--īk-e---l-wi g--ē---k--ī y-zi! b_____________ g___ t_____ y____ b-m-k-e-’-l-w- g-z- t-k-s- y-z-! -------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē takisī yazi!
Vyzvednu tě na autobusové zastávce. ከ---ስ -ቆ-ያ ጋር እወስ--ለው/ ሻ--። ከ____ ማ___ ጋ_ እ_______ ሻ___ ከ-ቶ-ስ ማ-ሚ- ጋ- እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------------- ከአቶቢስ ማቆሚያ ጋር እወስድካለው/ ሻለው። 0
b-m-k-et’il--i-gīzē j-n--’ila -az-! b_____________ g___ j________ y____ b-m-k-e-’-l-w- g-z- j-n-t-i-a y-z-! ----------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē janit’ila yazi!

Tipy na učení cizích jazyků

Naučit se cizí jazyk je vždy obtížné. Výslovnost, gramatická pravidla a slovíčka vyžadují hodně disciplíny. Existují však různé triky, které nám učení usnadní! Především je důležité pozitivně myslet. Těšte se na nový jazyk a nové zkušenosti! Čím začnete, je v podstatě jedno. Vyberte si téma, které Vás zajímá. Není špatné se soustředit na poslech a mluvení. Potom si čtěte a pište texty. Najděte si systém, který Vám je blízký a hodí se pro každodenní život. U přídavných jmen je dobré se současně učit i opak. Nebo si rozvěšte po celém bytě lístky se slovíčky. Při sportu a v autě můžete poslouchat audio nahrávky. Připadá-li Vám nějaké téma příliš těžké, přestaňte. Udělejte si přestávku nebo se učte něco jiného! Neztratíte tak chuť učit se cizí jazyky. Zábavné je například luštit křížovku v cizím jazyce. Pro změnu je dobré sledovat filmy v originálním znění. Čtením cizojazyčných novin se dozvíte hodně o té které zemi i lidech. Na internetu najdete mnoho cvičení, který dobře doplní učebnice. A najděte si přátele, kteří se také rádi učí jazyky. Neučte se nové věci nikdy izolovaně, nýbrž vždy v kontextu! Pravidelně si všechno opakujte! Tím si Váš mozek látku dobře zapamatuje. Komu stačí teorie, ten by to měl hned zabalit! Protože nikde jinde se nenaučíte efektivněji než mezi rodilými mluvčími. Na svých cestách si můžete psát deníček se zážitky. Nejdůležitější však je: nikdy to nevzdávejte!