Konverzační příručka

cs Čísla   »   am ቁጥሮች

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [ሰባት]

7 [ሰባት]

ቁጥሮች

k’ut’irochi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Počítám: እኔ-እቆ---ው፦ እ_ እ______ እ- እ-ጥ-ለ-፦ ---------- እኔ እቆጥራለው፦ 0
in--i-’-t’ir-----:- i__ i______________ i-ē i-’-t-i-a-e-i-- ------------------- inē ik’ot’iralewi:-
jedna, dvě, tři አ--፤ --ት--ሶስት አ___ ሁ__ ፤___ አ-ድ- ሁ-ት ፤-ስ- ------------- አንድ፤ ሁለት ፤ሶስት 0
ānidi- h--eti-;-os--i ā_____ h_____ ;______ ā-i-i- h-l-t- ;-o-i-i --------------------- ānidi; huleti ;sositi
Počítám do tří. እስከ--ስ---ጠርኩ። እ__ ሶ__ ቆ____ እ-ከ ሶ-ት ቆ-ር-። ------------- እስከ ሶስት ቆጠርኩ። 0
is-ke s--iti -’-t’--iku. i____ s_____ k__________ i-i-e s-s-t- k-o-’-r-k-. ------------------------ isike sositi k’ot’eriku.
Počítám dále: እኔ ተ--ሪ እ-ጥ-ለ-፦ እ_ ተ___ እ______ እ- ተ-ማ- እ-ጥ-ለ-፦ --------------- እኔ ተጨማሪ እቆጥራለው፦ 0
in- -ech’emarī i--ot-i--l-wi:- i__ t_________ i______________ i-ē t-c-’-m-r- i-’-t-i-a-e-i-- ------------------------------ inē tech’emarī ik’ot’iralewi:-
čtyři, pět, šest, አ-- ፤---ስት ----ስት አ__ ፤ አ___ ፤ ስ___ አ-ት ፤ አ-ስ- ፤ ስ-ስ- ----------------- አራት ፤ አምስት ፤ ስድስት 0
ā-at- ---m-s----;----i---i ā____ ; ā______ ; s_______ ā-a-i ; ā-i-i-i ; s-d-s-t- -------------------------- ārati ; āmisiti ; sidisiti
sedm, osm, devět ሰባት-፤-ስም-- ----ኝ ሰ__ ፤ ስ___ ፤ ዘ__ ሰ-ት ፤ ስ-ን- ፤ ዘ-ኝ ---------------- ሰባት ፤ ስምንት ፤ ዘጠኝ 0
s---t- ;--iminit- ----t’e--i s_____ ; s_______ ; z_______ s-b-t- ; s-m-n-t- ; z-t-e-y- ---------------------------- sebati ; siminiti ; zet’enyi
Počítám. እኔ -----ው። እ_ እ______ እ- እ-ጥ-ለ-። ---------- እኔ እቆጥራለው። 0
i-- ----t----lew-. i__ i_____________ i-ē i-’-t-i-a-e-i- ------------------ inē ik’ot’iralewi.
Počítáš. አ------ቆ-ራ--/ሪ---። አ____ ት___________ አ-ተ-ቺ ት-ጥ-ለ-/-ያ-ሽ- ------------------ አንተ/ቺ ትቆጥራለህ/ሪያለሽ። 0
ān-te--h--t-k’ot’ira-e-i/---a---hi. ā________ t________________________ ā-i-e-c-ī t-k-o-’-r-l-h-/-ī-a-e-h-. ----------------------------------- ānite/chī tik’ot’iralehi/rīyaleshi.
Počítá. እ- ይ-ጥራል። እ_ ይ_____ እ- ይ-ጥ-ል- --------- እሱ ይቆጥራል። 0
i-u-y---ot-irali. i__ y____________ i-u y-k-o-’-r-l-. ----------------- isu yik’ot’irali.
Jedna. První. አንድ---አ-ደኛ አ__ – አ___ አ-ድ – አ-ደ- ---------- አንድ – አንደኛ 0
ā-i-i – -ni-en-a ā____ – ā_______ ā-i-i – ā-i-e-y- ---------------- ānidi – ānidenya
Dvě. Druhý. ሁለት---ሁ-ተኛ ሁ__ – ሁ___ ሁ-ት – ሁ-ተ- ---------- ሁለት – ሁለተኛ 0
h--e-i – hu--tenya h_____ – h________ h-l-t- – h-l-t-n-a ------------------ huleti – huletenya
Tři. Třetí. ሶስት-–--ስተኛ ሶ__ – ሶ___ ሶ-ት – ሶ-ተ- ---------- ሶስት – ሶስተኛ 0
s-siti-- ----te--a s_____ – s________ s-s-t- – s-s-t-n-a ------------------ sositi – sositenya
Čtyři. Čtvrtý. አ-ት - አራተኛ አ__ – አ___ አ-ት – አ-ተ- ---------- አራት – አራተኛ 0
ā---- –-ārat-n-a ā____ – ā_______ ā-a-i – ā-a-e-y- ---------------- ārati – āratenya
Pět. Pátý. አም---– --ስ-ኛ አ___ – አ____ አ-ስ- – አ-ስ-ኛ ------------ አምስት – አምስተኛ 0
ā--sit- - ------e--a ā______ – ā_________ ā-i-i-i – ā-i-i-e-y- -------------------- āmisiti – āmisitenya
Šest. Šestý. ስድስ----ስድ--ኛ ስ___ – ስ____ ስ-ስ- – ስ-ስ-ኛ ------------ ስድስት – ስድስተኛ 0
sid-s--- -----is--en-a s_______ – s__________ s-d-s-t- – s-d-s-t-n-a ---------------------- sidisiti – sidisitenya
Sedm. Sedmý. ስ-----ስባተኛ ስ__ – ስ___ ስ-ት – ስ-ተ- ---------- ስባት – ስባተኛ 0
s-b------s-b--e-ya s_____ – s________ s-b-t- – s-b-t-n-a ------------------ sibati – sibatenya
Osm. Osmý. ስ-ን-------ተኛ ስ___ – ስ____ ስ-ን- – ስ-ን-ኛ ------------ ስምንት – ስምንተኛ 0
si--n--i---s-mi--te-ya s_______ – s__________ s-m-n-t- – s-m-n-t-n-a ---------------------- siminiti – siminitenya
Devět. Devátý. ዘ-ኝ --ዘ-ነኛ ዘ__ – ዘ___ ዘ-ኝ – ዘ-ነ- ---------- ዘጠኝ – ዘጠነኛ 0
z---e--- – ---’---nya z_______ – z_________ z-t-e-y- – z-t-e-e-y- --------------------- zet’enyi – zet’enenya

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!