Konverzační příručka

cs Čísla   »   am ቁጥሮች

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [ሰባት]

7 [ሰባት]

ቁጥሮች

k’ut’irochi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Počítám: እኔ እቆጥ-ለው፦ እ_ እ______ እ- እ-ጥ-ለ-፦ ---------- እኔ እቆጥራለው፦ 0
i-- --’o--ir----i-- i__ i______________ i-ē i-’-t-i-a-e-i-- ------------------- inē ik’ot’iralewi:-
jedna, dvě, tři አ--- ሁ-- -ሶስት አ___ ሁ__ ፤___ አ-ድ- ሁ-ት ፤-ስ- ------------- አንድ፤ ሁለት ፤ሶስት 0
ān-----h--e----s--i-i ā_____ h_____ ;______ ā-i-i- h-l-t- ;-o-i-i --------------------- ānidi; huleti ;sositi
Počítám do tří. እስ--ሶስት ቆጠ-ኩ። እ__ ሶ__ ቆ____ እ-ከ ሶ-ት ቆ-ር-። ------------- እስከ ሶስት ቆጠርኩ። 0
isike-so-iti ----’e-i--. i____ s_____ k__________ i-i-e s-s-t- k-o-’-r-k-. ------------------------ isike sositi k’ot’eriku.
Počítám dále: እኔ-ተ-ማ----ጥራለው፦ እ_ ተ___ እ______ እ- ተ-ማ- እ-ጥ-ለ-፦ --------------- እኔ ተጨማሪ እቆጥራለው፦ 0
i-- t-c-’e---ī-i--ot-ir-l--i:- i__ t_________ i______________ i-ē t-c-’-m-r- i-’-t-i-a-e-i-- ------------------------------ inē tech’emarī ik’ot’iralewi:-
čtyři, pět, šest, አ---፤-አ--- --ስ--ት አ__ ፤ አ___ ፤ ስ___ አ-ት ፤ አ-ስ- ፤ ስ-ስ- ----------------- አራት ፤ አምስት ፤ ስድስት 0
ā-at- - ā-i---i-;-s-d---ti ā____ ; ā______ ; s_______ ā-a-i ; ā-i-i-i ; s-d-s-t- -------------------------- ārati ; āmisiti ; sidisiti
sedm, osm, devět ሰ-ት-- ------ ዘጠኝ ሰ__ ፤ ስ___ ፤ ዘ__ ሰ-ት ፤ ስ-ን- ፤ ዘ-ኝ ---------------- ሰባት ፤ ስምንት ፤ ዘጠኝ 0
seba---;-si--ni-- ;-z---e--i s_____ ; s_______ ; z_______ s-b-t- ; s-m-n-t- ; z-t-e-y- ---------------------------- sebati ; siminiti ; zet’enyi
Počítám. እኔ--ቆ---ው። እ_ እ______ እ- እ-ጥ-ለ-። ---------- እኔ እቆጥራለው። 0
i-ē i--ot’i-ale-i. i__ i_____________ i-ē i-’-t-i-a-e-i- ------------------ inē ik’ot’iralewi.
Počítáš. አ---ቺ--ቆ---ህ/ሪ--ሽ። አ____ ት___________ አ-ተ-ቺ ት-ጥ-ለ-/-ያ-ሽ- ------------------ አንተ/ቺ ትቆጥራለህ/ሪያለሽ። 0
ā---e--------’ot’irale-i-rī--l--h-. ā________ t________________________ ā-i-e-c-ī t-k-o-’-r-l-h-/-ī-a-e-h-. ----------------------------------- ānite/chī tik’ot’iralehi/rīyaleshi.
Počítá. እሱ ይ--ራ-። እ_ ይ_____ እ- ይ-ጥ-ል- --------- እሱ ይቆጥራል። 0
i---y---o-’-r--i. i__ y____________ i-u y-k-o-’-r-l-. ----------------- isu yik’ot’irali.
Jedna. První. አን--– -ንደኛ አ__ – አ___ አ-ድ – አ-ደ- ---------- አንድ – አንደኛ 0
ā---- --ā----nya ā____ – ā_______ ā-i-i – ā-i-e-y- ---------------- ānidi – ānidenya
Dvě. Druhý. ሁ-ት-- --ተኛ ሁ__ – ሁ___ ሁ-ት – ሁ-ተ- ---------- ሁለት – ሁለተኛ 0
h-le-- - -ulet-n-a h_____ – h________ h-l-t- – h-l-t-n-a ------------------ huleti – huletenya
Tři. Třetí. ሶስ--– --ተኛ ሶ__ – ሶ___ ሶ-ት – ሶ-ተ- ---------- ሶስት – ሶስተኛ 0
sositi - ---i---ya s_____ – s________ s-s-t- – s-s-t-n-a ------------------ sositi – sositenya
Čtyři. Čtvrtý. አራ--- አራ-ኛ አ__ – አ___ አ-ት – አ-ተ- ---------- አራት – አራተኛ 0
ā--t- – ā-ate--a ā____ – ā_______ ā-a-i – ā-a-e-y- ---------------- ārati – āratenya
Pět. Pátý. አ-ስ----አም-ተኛ አ___ – አ____ አ-ስ- – አ-ስ-ኛ ------------ አምስት – አምስተኛ 0
ā-is-t- --ām-s---n-a ā______ – ā_________ ā-i-i-i – ā-i-i-e-y- -------------------- āmisiti – āmisitenya
Šest. Šestý. ስ--- – ስ--ተኛ ስ___ – ስ____ ስ-ስ- – ስ-ስ-ኛ ------------ ስድስት – ስድስተኛ 0
s-d---ti-- -idisi-e-ya s_______ – s__________ s-d-s-t- – s-d-s-t-n-a ---------------------- sidisiti – sidisitenya
Sedm. Sedmý. ስባት - -ባተኛ ስ__ – ስ___ ስ-ት – ስ-ተ- ---------- ስባት – ስባተኛ 0
siba-i-- sib-----a s_____ – s________ s-b-t- – s-b-t-n-a ------------------ sibati – sibatenya
Osm. Osmý. ስምን-----ም--ኛ ስ___ – ስ____ ስ-ን- – ስ-ን-ኛ ------------ ስምንት – ስምንተኛ 0
si----t--– -imi--ten-a s_______ – s__________ s-m-n-t- – s-m-n-t-n-a ---------------------- siminiti – siminitenya
Devět. Devátý. ዘ-ኝ –-ዘጠ-ኛ ዘ__ – ዘ___ ዘ-ኝ – ዘ-ነ- ---------- ዘጠኝ – ዘጠነኛ 0
ze--enyi – z-t’---n-a z_______ – z_________ z-t-e-y- – z-t-e-e-y- --------------------- zet’enyi – zet’enenya

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!