Konverzační příručka

cs Části těla   »   gu શરીરના ભાગો

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [અઠ્ઠાવન]

58 [Aṭhṭhāvana]

શરીરના ભાગો

Śarīranā bhāgō

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gudžarátština Poslouchat Více
Nakreslím muže. હ-ં એક -ા-સ-દો--ં --ં. હું એ_ મા__ દો_ છું_ હ-ં એ- મ-ણ- દ-ર-ં છ-ં- ---------------------- હું એક માણસ દોરું છું. 0
Śar--anā b-ā-ō Ś_______ b____ Ś-r-r-n- b-ā-ō -------------- Śarīranā bhāgō
Nejdříve hlavu. પ--થ---ા---. પ્___ મા__ પ-ર-મ મ-થ-ં- ------------ પ્રથમ માથું. 0
Ś--īran---h--ō Ś_______ b____ Ś-r-r-n- b-ā-ō -------------- Śarīranā bhāgō
Ten muž má na sobě klobouk. મ---ે--ોપ--પહ-ર- છ-. મા__ ટો_ પ__ છે_ મ-ણ-ે ટ-પ- પ-ે-ી છ-. -------------------- માણસે ટોપી પહેરી છે. 0
huṁ -ka -----a-dō-uṁ---uṁ. h__ ē__ m_____ d____ c____ h-ṁ ē-a m-ṇ-s- d-r-ṁ c-u-. -------------------------- huṁ ēka māṇasa dōruṁ chuṁ.
Jeho vlasy nejsou vidět. તમે -----ો- -ક-ા--થ-. ત_ વા_ જો_ શ__ ન__ ત-ે વ-ળ જ-ઈ શ-ત- ન-ી- --------------------- તમે વાળ જોઈ શકતા નથી. 0
huṁ -ka m--a-- -ō-uṁ-ch--. h__ ē__ m_____ d____ c____ h-ṁ ē-a m-ṇ-s- d-r-ṁ c-u-. -------------------------- huṁ ēka māṇasa dōruṁ chuṁ.
Ani jeho uši nejsou vidět. તમે-ક-ન-પ- -ો- શકત--નથ-. ત_ કા_ પ_ જો_ શ__ ન__ ત-ે ક-ન પ- જ-ઈ શ-ત- ન-ી- ------------------------ તમે કાન પણ જોઈ શકતા નથી. 0
huṁ-ē-a māṇ-s--d---- c-uṁ. h__ ē__ m_____ d____ c____ h-ṁ ē-a m-ṇ-s- d-r-ṁ c-u-. -------------------------- huṁ ēka māṇasa dōruṁ chuṁ.
Ani jeho záda nejsou vidět. તમે------પ- જ-- -કતા -થી. ત_ પા__ પ_ જો_ શ__ ન__ ત-ે પ-છ- પ- જ-ઈ શ-ત- ન-ી- ------------------------- તમે પાછળ પણ જોઈ શકતા નથી. 0
Pr--h-ma---thu-. P_______ m______ P-a-h-m- m-t-u-. ---------------- Prathama māthuṁ.
Nakreslím mu oči a ústa. હુ- -ં-ો -ન- મોં દોરુ- છુ-. હું આં_ અ_ મોં દો_ છું_ હ-ં આ-ખ- અ-ે મ-ં દ-ર-ં છ-ં- --------------------------- હું આંખો અને મોં દોરું છું. 0
P--tha-a -āt-u-. P_______ m______ P-a-h-m- m-t-u-. ---------------- Prathama māthuṁ.
Ten muž tančí a směje se. માણસ --ચ--છ- અને હસે છ-. મા__ ના_ છે અ_ હ_ છે_ મ-ણ- ન-ચ- છ- અ-ે હ-ે છ-. ------------------------ માણસ નાચે છે અને હસે છે. 0
P--tham- ---hu-. P_______ m______ P-a-h-m- m-t-u-. ---------------- Prathama māthuṁ.
Ten muž má dlouhý nos. મ-ણ-નુ--ન-ક -ાં-- -ે. મા___ ના_ લાં_ છે_ મ-ણ-ન-ં ન-ક લ-ં-ુ છ-. --------------------- માણસનું નાક લાંબુ છે. 0
Māṇ-sē-ṭō---p-h--- ch-. M_____ ṭ___ p_____ c___ M-ṇ-s- ṭ-p- p-h-r- c-ē- ----------------------- Māṇasē ṭōpī pahērī chē.
V rukou drží hůl. ત---ેન------ાં-----ી---ાવે છે. તે તે_ હા__ લા__ ધ__ છે_ ત- ત-ન- હ-થ-ા- લ-ક-ી ધ-ા-ે છ-. ------------------------------ તે તેના હાથમાં લાકડી ધરાવે છે. 0
M---------ī -a--r-----. M_____ ṭ___ p_____ c___ M-ṇ-s- ṭ-p- p-h-r- c-ē- ----------------------- Māṇasē ṭōpī pahērī chē.
Kolem krku má také šálu. ત- ગળ---- સ્કા-્ફ ---પ-ે-- --. તે ગ__ સ્___ પ_ પ__ છે_ ત- ગ-ા-ા- સ-ક-ર-ફ પ- પ-ે-ે છ-. ------------------------------ તે ગળામાં સ્કાર્ફ પણ પહેરે છે. 0
M-ṇ--ē-ṭ-p- -ahē-- c--. M_____ ṭ___ p_____ c___ M-ṇ-s- ṭ-p- p-h-r- c-ē- ----------------------- Māṇasē ṭōpī pahērī chē.
Je zima a je chladno. શ-યા-ો છ--અન--ઠ-ડી --. શિ__ છે અ_ ઠં_ છે_ શ-ય-ળ- છ- અ-ે ઠ-ડ- છ-. ---------------------- શિયાળો છે અને ઠંડી છે. 0
Ta-----ḷa-jō- --katā-na-h-. T___ v___ j__ ś_____ n_____ T-m- v-ḷ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- --------------------------- Tamē vāḷa jōī śakatā nathī.
Jeho paže jsou silné. હાથ ---ૂ----. હા_ મ___ છે_ હ-થ મ-બ-ત છ-. ------------- હાથ મજબૂત છે. 0
Ta-ē-vā-a------akat--nat-ī. T___ v___ j__ ś_____ n_____ T-m- v-ḷ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- --------------------------- Tamē vāḷa jōī śakatā nathī.
I jeho nohy jsou silné. પગ-પ- -જ-ૂત--ે. પ_ પ_ મ___ છે_ પ- પ- મ-બ-ત છ-. --------------- પગ પણ મજબૂત છે. 0
T-mē--ān- p-ṇ----ī --k-tā-----ī. T___ k___ p___ j__ ś_____ n_____ T-m- k-n- p-ṇ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- -------------------------------- Tamē kāna paṇa jōī śakatā nathī.
Ten muž je ze sněhu. માણ--બરફન---નેલો --. મા__ બ___ બ__ છે_ મ-ણ- બ-ફ-ો બ-ે-ો છ-. -------------------- માણસ બરફનો બનેલો છે. 0
T-mē---na --ṇa j-ī śa-at- -ath-. T___ k___ p___ j__ ś_____ n_____ T-m- k-n- p-ṇ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- -------------------------------- Tamē kāna paṇa jōī śakatā nathī.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. ત-ણ--ક-- -ે-્--અ---કોટ-------ો--થ-. તે_ કો_ પે__ અ_ કો_ પ___ ન__ ત-ણ- ક-ઈ પ-ન-ટ અ-ે ક-ટ પ-ે-્-ો ન-ી- ----------------------------------- તેણે કોઈ પેન્ટ અને કોટ પહેર્યો નથી. 0
T--- -āch-ḷ---a-a-jōī ś-k--- nat-ī. T___ p______ p___ j__ ś_____ n_____ T-m- p-c-a-a p-ṇ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- ----------------------------------- Tamē pāchaḷa paṇa jōī śakatā nathī.
Ale nemrzne. પણ -ા-- ઠં---ન-ી. પ_ મા__ ઠં_ ન__ પ- મ-ણ- ઠ-ડ- ન-ી- ----------------- પણ માણસ ઠંડો નથી. 0
Ta---pā-h-ḷa---ṇa --ī -a-a-ā n-t--. T___ p______ p___ j__ ś_____ n_____ T-m- p-c-a-a p-ṇ- j-ī ś-k-t- n-t-ī- ----------------------------------- Tamē pāchaḷa paṇa jōī śakatā nathī.
Je to sněhulák. ત- સ-ન-મેન-છે. તે સ્___ છે_ ત- સ-ન-મ-ન છ-. -------------- તે સ્નોમેન છે. 0
H-ṁ ā--hō -n- --- dō--ṁ c---. H__ ā____ a__ m__ d____ c____ H-ṁ ā-k-ō a-ē m-ṁ d-r-ṁ c-u-. ----------------------------- Huṁ āṅkhō anē mōṁ dōruṁ chuṁ.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...