Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   fi Small Talk 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [kaksikymmentä]

Small Talk 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! K-ittakaa vi-h-y-! K________ v_______ K-i-t-k-a v-i-t-ä- ------------------ Koittakaa viihtyä! 0
Ciťte se jako doma! Olka- kuin-ko--n-nn-. O____ k___ k_________ O-k-a k-i- k-t-n-n-e- --------------------- Olkaa kuin kotonanne. 0
Co si dáte k pití? M-t--t- -a-ua--i--e -uoda? M___ t_ h__________ j_____ M-t- t- h-l-a-s-t-e j-o-a- -------------------------- Mitä te haluaisitte juoda? 0
Máte rád / ráda hudbu? Pid-t------u--ik--t-? P________ m__________ P-d-t-e-ö m-s-i-i-t-? --------------------- Pidättekö musiikista? 0
Mám rád klasickou hudbu. Mi-ä--idä- -la--is-st- ----ikist-. M___ p____ k__________ m__________ M-n- p-d-n k-a-s-s-s-a m-s-i-i-t-. ---------------------------------- Minä pidän klassisesta musiikista. 0
Tady jsou má cédéčka. T-s-ä -vat m-n---C--l-----. T____ o___ m____ C_________ T-s-ä o-a- m-n-n C---e-y-i- --------------------------- Tässä ovat minun CD-levyni. 0
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Soi---t-ko-t- j-t-i----i-int-? S_________ t_ j_____ s________ S-i-a-t-k- t- j-t-i- s-i-i-t-? ------------------------------ Soitatteko te jotain soitinta? 0
To je moje kytara. Täs-- ------un-ki------. T____ o_ m____ k________ T-s-ä o- m-n-n k-t-r-n-. ------------------------ Tässä on minun kitarani. 0
Zpíváte rád / ráda? L---at-ek- t- -ie--l-änn-? L_________ t_ m___________ L-u-a-t-k- t- m-e-e-l-n-e- -------------------------- Laulatteko te mielellänne? 0
Máte děti? Onko --ill- laps-a? O___ t_____ l______ O-k- t-i-l- l-p-i-? ------------------- Onko teillä lapsia? 0
Máte psa? Onk------l- -oir-? O___ t_____ k_____ O-k- t-i-l- k-i-a- ------------------ Onko teillä koira? 0
Máte kočku? Onko-t-illä--i-s-? O___ t_____ k_____ O-k- t-i-l- k-s-a- ------------------ Onko teillä kissa? 0
Toto jsou mé knihy. Tä--ä ovat--ir---i. T____ o___ k_______ T-s-ä o-a- k-r-a-i- ------------------- Tässä ovat kirjani. 0
Mám rozečtenou tuto knihu. Lu-- ju-r- tät---i--a-. L___ j____ t___ k______ L-e- j-u-i t-t- k-r-a-. ----------------------- Luen juuri tätä kirjaa. 0
Co rád / ráda čtete? Mitä-t- lu---- -ie--------? M___ t_ l_____ m___________ M-t- t- l-e-t- m-e-e-l-n-e- --------------------------- Mitä te luette mielellänne? 0
Chodíte rád / ráda na koncerty? Menet---- t--m--lell--n- k--se--t-i-? M________ t_ m__________ k___________ M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e k-n-e-t-i-n- ------------------------------------- Menettekö te mielellänne konserttiin? 0
Chodíte rád / ráda do divadla? Me-----k---------e--än----e-tter---? M________ t_ m__________ t__________ M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e t-a-t-r-i-? ------------------------------------ Menettekö te mielellänne teatteriin? 0
Chodíte rád / ráda do opery? Me--tt-k-----m-e-ell--n- -opper-a-? M________ t_ m__________ o_________ M-n-t-e-ö t- m-e-e-l-n-e o-p-e-a-n- ----------------------------------- Menettekö te mielellänne oopperaan? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!