Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   sk Spojky 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [deväťdesiatštyri]

Spojky 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. P----j, ký--p-e-t-n---rš--. P______ k__ p_______ p_____ P-č-a-, k-m p-e-t-n- p-š-ť- --------------------------- Počkaj, kým prestane pršať. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. P--ka-- kým b-dem--o--vý----tová). P______ k__ b____ h_____ (________ P-č-a-, k-m b-d-m h-t-v- (-o-o-á-. ---------------------------------- Počkaj, kým budem hotový (hotová). 0
Počkej, až přijde zpátky. Poč---- kým---íd- sp-ť. P______ k__ p____ s____ P-č-a-, k-m p-í-e s-ä-. ----------------------- Počkaj, kým príde späť. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. P-čk--,--ý- -------j--v---y --c--. P______ k__ b___ m___ v____ s_____ P-č-á-, k-m b-d- m-j- v-a-y s-c-é- ---------------------------------- Počkám, kým budú moje vlasy suché. 0
Čekám, až ten film skončí. Po-k--, -ý--s--nčí-f---. P______ k__ s_____ f____ P-č-á-, k-m s-o-č- f-l-. ------------------------ Počkám, kým skončí film. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. P-čkám,--ý--bu-- n- se-afo-e--e-ená. P______ k__ b___ n_ s_______ z______ P-č-á-, k-m b-d- n- s-m-f-r- z-l-n-. ------------------------------------ Počkám, kým bude na semafore zelená. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? K-dy---e- na--ov-l--ku? K___ i___ n_ d_________ K-d- i-e- n- d-v-l-n-u- ----------------------- Kedy ideš na dovolenku? 0
Ještě před letními prázdninami? Ešt- pr-d-le-nými----z------i? E___ p___ l______ p___________ E-t- p-e- l-t-ý-i p-á-d-i-a-i- ------------------------------ Ešte pred letnými prázdninami? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Áno, -š-e ---dtý-, -ko-začnú l-t----rá---i-in-. Á___ e___ p_______ a__ z____ l____ p___________ Á-o- e-t- p-e-t-m- a-o z-č-ú l-t-é p-á-d-i-i-y- ----------------------------------------------- Áno, ešte predtým, ako začnú letné prázdnininy. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. Op--- -tr-c-u p----ým, --- p-í-e -i-a. O____ s______ p_______ a__ p____ z____ O-r-v s-r-c-u p-e-t-m- a-o p-í-e z-m-. -------------------------------------- Oprav strechu predtým, ako príde zima. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Umy ---r-ky p---t-m, ako si s-dneš z- stô-. U__ s_ r___ p_______ a__ s_ s_____ z_ s____ U-y s- r-k- p-e-t-m- a-o s- s-d-e- z- s-ô-. ------------------------------------------- Umy si ruky predtým, ako si sadneš za stôl. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Zavri-ok-o pre----- ----pôjd-- v-n. Z____ o___ p_______ a__ p_____ v___ Z-v-i o-n- p-e-t-m- a-o p-j-e- v-n- ----------------------------------- Zavri okno predtým, ako pôjdeš von. 0
Kdy přijdeš domů? Ke-y----de- -omo-? K___ p_____ d_____ K-d- p-í-e- d-m-v- ------------------ Kedy prídeš domov? 0
Po vyučování? P- -yu----n-? P_ v_________ P- v-u-o-a-í- ------------- Po vyučovaní? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Áno,-len-čo ---n-- -yu-ov---e. Á___ l__ č_ s_____ v__________ Á-o- l-n č- s-o-č- v-u-o-a-i-. ------------------------------ Áno, len čo skončí vyučovanie. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Po ---,-a---m----ra-- ne-oh-l--ia--p-a-ov-ť. P_ t___ a__ m__ ú____ n______ v___ p________ P- t-m- a-o m-l ú-a-, n-m-h-l v-a- p-a-o-a-. -------------------------------------------- Po tom, ako mal úraz, nemohol viac pracovať. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Po -om, ak- -t-------rácu--od--ie--do-Am--i-y. P_ t___ a__ s______ p_____ o______ d_ A_______ P- t-m- a-o s-r-t-l p-á-u- o-i-i-l d- A-e-i-y- ---------------------------------------------- Po tom, ako stratil prácu, odišiel do Ameriky. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. P----m----o-o--šiel------er---, -b--at--. P_ t___ a__ o______ d_ A_______ z________ P- t-m- a-o o-i-i-l d- A-e-i-y- z-o-a-o-. ----------------------------------------- Po tom, ako odišiel do Ameriky, zbohatol. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…