Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ms menyukai sesuatu

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [tujuh puluh]

menyukai sesuatu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština malajština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? A---a--an---m--u------ok? A_____ a___ m___ m_______ A-a-a- a-d- m-h- m-r-k-k- ------------------------- Adakah anda mahu merokok? 0
Chcete si zatančit? Ad--a- an-a--a------a--? A_____ a___ m___ m______ A-a-a- a-d- m-h- m-n-r-? ------------------------ Adakah anda mahu menari? 0
Chcete se projít? Ad---- and- mah----rj-la--j--a-? A_____ a___ m___ b______________ A-a-a- a-d- m-h- b-r-a-a---a-a-? -------------------------------- Adakah anda mahu berjalan-jalan? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Say---a-u m-r---k. S___ m___ m_______ S-y- m-h- m-r-k-k- ------------------ Saya mahu merokok. 0
Chceš cigaretu? A--kah-awak m----rokok? A_____ a___ m___ r_____ A-a-a- a-a- m-h- r-k-k- ----------------------- Adakah awak mahu rokok? 0
Chce připálit. D-a---hukan pe-e-ik a-i. D__ m______ p______ a___ D-a m-h-k-n p-m-t-k a-i- ------------------------ Dia mahukan pemetik api. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Say- ma-u---nu------a-u. S___ m___ m____ s_______ S-y- m-h- m-n-m s-s-a-u- ------------------------ Saya mahu minum sesuatu. 0
Něco bych snědl / snědla. S----m-hu--ak-n sesu-tu. S___ m___ m____ s_______ S-y- m-h- m-k-n s-s-a-u- ------------------------ Saya mahu makan sesuatu. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. S-ya-ma----e--h-t. S___ m___ b_______ S-y- m-h- b-r-h-t- ------------------ Saya mahu berehat. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. S-ya-mah---ertanya -es-atu---p--- a-d-. S___ m___ b_______ s______ k_____ a____ S-y- m-h- b-r-a-y- s-s-a-u k-p-d- a-d-. --------------------------------------- Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Saya-m--u ber--nya-se-u----k---d-----a. S___ m___ b_______ s______ k_____ a____ S-y- m-h- b-r-a-y- s-s-a-u k-p-d- a-d-. --------------------------------------- Saya mahu bertanya sesuatu kepada anda. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. S-ya---h- -e--e-put-anda-ke se----u--e-pa-. S___ m___ m________ a___ k_ s______ t______ S-y- m-h- m-n-e-p-t a-d- k- s-s-a-u t-m-a-. ------------------------------------------- Saya mahu menjemput anda ke sesuatu tempat. 0
Co si přejete, prosím? Ap-k-h-y-ng----a--a-uka-? A_____ y___ a___ m_______ A-a-a- y-n- a-d- m-h-k-n- ------------------------- Apakah yang anda mahukan? 0
Přejete si kávu? Ada-----nd- m-hu -in-m-k-p-? A_____ a___ m___ m____ k____ A-a-a- a-d- m-h- m-n-m k-p-? ---------------------------- Adakah anda mahu minum kopi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Atau a-a--h-a-----eb-- s--a-m-nu- teh? A___ a_____ a___ l____ s___ m____ t___ A-a- a-a-a- a-d- l-b-h s-k- m-n-m t-h- -------------------------------------- Atau adakah anda lebih suka minum teh? 0
Chceme jet domů. Kam- -a----u-ang. K___ m___ p______ K-m- m-h- p-l-n-. ----------------- Kami mahu pulang. 0
Chcete zavolat taxi? Adak-h k--u-sem-a-ma-uka- ----i? A_____ k___ s____ m______ t_____ A-a-a- k-m- s-m-a m-h-k-n t-k-i- -------------------------------- Adakah kamu semua mahukan teksi? 0
Chtějí telefonovat. M--e-a-m--u m----at -an-g---n. M_____ m___ m______ p_________ M-r-k- m-h- m-m-u-t p-n-g-l-n- ------------------------------ Mereka mahu membuat panggilan. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 malajština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.